Polská režisérka Anežka Hollandová natáčí v Západních Tatrách ve slovenské vesnici Zuberec nový velkofilm o Jánošíkovi.
   Zbojnické téma polské umělce zajímalo už dříve. Připomeňme slavnou divadelní zpěvohru básníka Ernesta Brylla a hudební skladatelky Kateřiny Gartnerové Na skle malované, kterou s obrovským úspěchem několik sezón u nás hrálo Těšínské divadlo a v Bratislavě už tři desítky let bez přerušení uvádí Slovenské národní divadlo. Na svém repertoáru citovanou zpěvohru nyní má Divadlo Na Fidlovačce v pražských Nuslích, když na jeho zakázku Bryllovy písně do češtiny přebásnil známý folkař Jaromír Nohavica.
   Jánošík je nezapomenutelnou postavou slovanské mytologie. Zatímco ve spíše rovinatém Polsku, kde do konce 1. světové války jen třetina země patřila pod Rakousko-Uhersko (zbytek byl v císařském Prusku a carském Rusku), je nejproslulejší zbojník hrdinou "pouze" lidovým, v hornatějším Slovensku je hrdinou lidovým i národním. Jánošík se narodil ve fatranské obci Terchová, což Polákům docela vadí.
   Tvůrci nového polského filmu natáčeného v koprodukci se Slovenskem tuto skutečnost nemíní zkreslit. Kasia Adamiková, dcera režisérky a její nejbližší spolupracovnice, k tomu říká: "Rozhodně zdůrazňujeme, že Jánošík je Slovák. Polský divák se s tím musí chtě nechtě smířit, i když to v Polsku nepochybně vyvolá nevoli a pobouření".
   Titul filmu zní Pravdivá historie Jury Jánošíka a Tomáše Uhorčíka. Název není definitivní, ale první dvě slova mají zůstat. Anežka Hollandová má tento umělecký záměr: "Jánošík není pouze mýtus, ale historická postava, jejíž osudy jsou zajímavější než celá legenda o něm. To, co bylo doposud ukazováno, je kýč z prodejen Krásná jizba, anebo nějaké bláboly o vysvobození z útisku, anebo úplné hlouposti ve stylu Zorro mstitel. Můj film bude jiný". Jaký? Upřesňuje to Kasia Adamiková: "Jánošíka představíme jako typického outsidera 18. století".
   Scénář filmu je výsledkem sedmileté práce Ewy Borusewiczové. Když si režisérka literární předlohu přečetla, nadchla se: "Jánošík mě vždycky fascinoval a současně mě iritoval způsob vyprávění o něm. Nad scénářem Borusewiczové jsem pochopila, že si mohu splnit svůj sen ještě ze studentských dob".
   V čem je revolučnost scénáře? Autorka sáhla do archivních dokumentů a popsala skutečný Jánošíkův život. Na počátku ho vidíme pochodovat ve skupině žoldáků Rákocziho, vůdce povstání proti rakouským Habsburkům v Uhrách a na Slovensku. Píše se rok 1709. Jánošík je chycen a stává se svědkem krvavého zúčtování se zajatci. Podaří se mu utéci z vězení a vrátit domů. Tam vede klidný život pastýře ovcí. Pozná první lásku a prožívá první zklamání.
   Zatím jeho kolega z vojska Tomáš Uhorčík se stává vůdcem bandy. Přepadává kupce a rakouské úředníky. Náhodou se potkají. Zbojník Turjaga Huncage Jánošíka vyprovokuje, aby předvedl své střelecké umění. Přesná muška vezme všem dech. Pozvání do bandy však Jánošík odmítá. Rozhodnutí změní teprve tehdy, když Uhorčík končí se zbojnictvím a nemá komu svěřit velení. Když ho nevystřídá Jánošík, skupina padne do rukou Huncagiho, muže, který se neohlíží na oběti a není schopen pomáhat chudým, zatímco Jánošíka ke zbojnictví přitahuje právě zvyk rozdávat lup v hladových vesnicích. Idea přerozdělování - "bohatým brát a chudým dávat" - tedy patří Uhorčíkovi. Jánošík pouze střeží jeho odkaz.
   Scénář Borusewiczové ukazuje, jak se Jánošík už za svého života stal legendou. V jedné scéně si matka a otec Jury postesknou, že jim nikdo nevěří, že jsou rodiči Jánošíka. "Všichni mluví, že jsi dítě obrů a máš magický pás, který tě chrání před smrtí. Ale to je přece obyčejný opasek, který ti věnoval táta, když mu narostlo břicho," říká Jurajova matka.
   Některé scény ve filmu jsou nadmíru naturalistické a kruté. Bitky, vraždění zajatců, mučení Jánošíka a jeho lidí, věšení hrdiny na háku za žebro... Divákům bude stydnout krev.
   Klíčovou roli hraje český herec Václav Jiráček, který je u nás spíše znám z několika reklamních spotů. Jeho drobná štíhlá postava dosavadním představám o Jánošíkovi vůbec neodpovídá. Kasia Adamiková vysvětluje, proč právě on: "Výběr tohoto herce byl velice promyšlený. Jánošík je hrdinou existenciálním, který stále hledá sebe, své zařazení v životě. Náš film není o legendě, je o člověku, který se legendou stal, ačkoli to vůbec nechtěl. Záměrně jsme ho očistili od chlapáctví a nadpřirozenosti".
   Tvůrci filmu předvídají, že Slováci budou zaskočeni epizodou Jánošíkovy angažovanosti v Rákocziho povstání, jehož cíle byly do značné míry protislovenské.
   Premiéra je stanovena na počátek roku 2004.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]