O tom, že i politické noviny, vycházející pod hlavičkou Literární noviny, mohou něčím překvapit, svědčí "angažovaná báseň" (žánr si nevymýšlím, je takto přímo označena) Víta Kremličky publikovaná 2. srpna v rubrice Literatura. Je nazvána Kuba hajdy pod koryto! a její angažovanost vyhlíží tuze "odvážně" a nadmíru potřebně, když ve čtyřveršových slokách, místy sdružených v osmiverší nebo dvanáctiverší, brojí proti Fidelu Castrovi, komunistickému kubánskému režimu, a soucítí s trpícími politickými vězni a jinými oběťmi bolševického teroru na Kubě. Kremlička je k tomu osoba jistojistě povolaná, undergroundový umělec (1962 v Praze), člen hard-metalové skupiny v 80. letech, spoluzakladatel Revolver revue a Respektu (čitelnějších pod názvem "revolverová" a "despekt", ale to přece víme...).
   Pod uměleckým undergroundem si většina lidí představí opoziční, nonkonformní, anarchistickou a neslužebnou poetiku kupř. beat generation, bité kapitalismem i socialismem hlava nehlava, doslova i přeneseně. Pojem "režimní literární underground" je komický český nonsens, a přesto dobře vystihuje našeho "angažovaného" básníka. Ti Topolové, Jirousové, Placákové and comp. se po listopadu s kapitalistickou demokraturou chtě nechtě spojili natolik, že jim toto označení sluší jako trollům tupírované uši. Současnému režimu dost dobře podkuřovat nelze: jednak je mizerný, což si tu a tam ve světlejších chvilkách uvědomují, jednak o to nestojí; pojem "angažovaná" poezie lze vykládat i jako projev odstupu toho, kdo ji za takovou v redakci LitN označil. Je ovšem možno brojit proti režimům jiným a demokratuře nemilým, kupř. "komunistickým". Třeba by se dalo na Kubě provést totéž co jinde nebo u nás, a posléze ji guantánamovat, amerikanizovat a komercionalizovat, utáhnout šrouby na pokyn Velkého Bratra, nespokojence ghettizovat a zastrašit, literáty spjaté s minulým režimem "zatlačit do bezvýznamnosti", někoho zavřít nebo popravit, z demonstrantů učinit extrémisty a ty pak zmlátit, z šašků a papoušků učinit "elitu národa" a Literatury. Vzorů dostatek, a těch kariér! A svobod, a lásky, a pravdy...
   Jakpak tedy vyhlíží "režimní underground" z pera Kremličkova? Kupř. takto: "Fidelova propozice: / potřeba je opozice / libý Fidel políbí / liberální obliby!". Odvážné protifidelovské gesto, angažé proti protéžé, a ty rýmy, a hlásková instrumentace libého "i" a "l" a "b", a vůbec! Ještě lepší veršík: "O pátém augustu / má Fidel hnutí / cosi ho nutí / myslet na langustu." A tento štěpný rýmek už bez komentáře: "Co s tím vším? /kdo si všim / že šim- / -la těžko potěšim?"
   Ale dost toho ubohého žvanění, veršování a veršotepectví pro společnost Člověk v tísni (plný souhlas s "humanitárním bombardováním" Jugoslávie a s agresí v Iráku, povedený to spolek!), která to prý rovněž publikovala. Fidel ohrožuje svět zbraněmi hromadného ničení, Fidel utlačuje menšiny a vyhání nevinné Albánce, Fidel vězní mírumilovné a chudé disidenty. Fidel, Fidel, strachů pytel...
   Nevím, nevím, jestli česká demokratura udělala Strýčku Samovi dobrou službu: podobné opusy ji Kremličkovou primitivností spíše diskreditují.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]