Ten, kdo mluví do dubu, nemůže křičet hrdelní řeči.
Dobrý literární kritik se nezříká používání biče, cukru ani husího brku.
Proti beznaději nestačí poslat jednotku rychlého nasazení, někdy je i celá legie málo.
Trochu jiná modlitba.
Modlím se na schodišti chrámu, abych viděl, kudy vchází bůh.
Stavovská otázka.
U jakého krejčího si nechávají šít převlékači kabátů?
Vzdálenost mezi alfou a omegou nelze zkrátit, pouze stlačit.
Skvrny na slunci jsou stejné jako stíny na duši, hoří nestravitelným plamenem.
Nepřátelé mých nepřátel jsou vlastně docela dobří kumpáni.
Pro každou zemi je nebezpečím, leží-li na oceánu hrozně dobré ropy.
Ticho před bouří prohlubuje větrníkům dolíčky ve tváři.
Autor: VLADIMÍR STIBOR
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |