Známý publicista, ale i historik a také například životopisec Zdeňka Nejedlého, Jaroslav Kojzar, nedávno vydal drobnou knížku se dvěma příběhy BERTA a JEANETTIN PŘÍBĚH (nakladatelství Futura, Praha 2003, 87 s.)
   V české literatuře mají oba příběhy svůj čestný rodokmen. Jestliže budeme mluvit o baladičnosti, nevyhneme se zejména v poezii jménu Karel Jaromír Erben. Druhý příběh nese rovněž znatelné stopy baladičnosti již v samotném ději - hledání ztraceného člověka. Autor zvolil tyto přístupy jistě ne náhodou, balada skýtá sama o sobě silné prvky napětí a má i výrazné morální zacílení.
   Z toho, jak je děj Berty koncipován, čtenář musí vyrozumět, že se jedná vzhledem k dnešku o látku takříkajíc ze starých časů. To signalizuje už původ jednoho z hlavních hrdinů, inženýra - syna šafářky, trpícího tehdy neléčitelnou padoucnicí. Jeho matka toto postižení těžce nese, stydí se za ně, ale přesto by byla velmi nerada, kdyby syna nějaké děvče odvedlo. Setkáme se tu s motivem mateřské lásky jako lásky vlastně sobecké.
   Děj nepostrádá napětí téměř detektivní. Dvě dívky zmizely za podezřelých okolností, na statku se objevil četník, což bylo samo o sobě dosti vzrušující, dohromady se však mnoho nevypátralo. Svoji roli hraje v pozadí další tradiční baladický prvek, a tím je tůně s motivem vody, »vodičky«, kde právě milenecká dvojice mívala své utajené schůzky a kde vznikal i jejich sen o princi a princezně. Do děje pak vnese zvrat nejstarší syn hajného, z rodiny, z níž vyšla právě Berta, Alois, a ten se pustí do pátrání téměř profesionálního. Na správnou stopu ho přivedl úlomek starého hřebene a pak už čeká »jen« rozuzlení. Vražednice byla odhalena; zvítězila sice, ale morálně propadla.
   Jeanettin příběh je zasazen do jiné doby, nám již bližší, do doby porážky Francie a nacistické okupace, která přinesla mnoha lidem velké utrpení a v mnoha případech dokázala dokonale zamíchat i lidskými osudy. Hlavní hrdinové jsou dva: Jeanette, Francouzka studující germanistiku, a Maurice, proměněný koncem války v německého občana Karla Linkeho.
   Autor tu zvolil kvůli větší napínavosti dvě dějové linie - v první vypráví reálný děj, v druhé postupuje hledání až k zjištění, které je pro Jeanette zároveň velkým životním vystřízlivěním až sprchou - to když pozná, že Karl Linke je sice »její« Maurice, ale neodváží se jej v pravém slova smyslu »odhalit«. Vrací se do Francie poučená a životně vyzrálá.
   Autorovi šlo i o vyjádření dobových reálií; připomeňme alespoň neotřelý pohled na rozbombardovaný Mnichov. Bohužel, ne jeho vinou, se dostala do textu sice malá, ale zavádějící tisková chyba, s kterou si budou muset poradit sami čtenáři: na s. 51 figuruje »německý Pacov« místo »německého Pasova«, což by zásadně měnilo sám děj.

   Knihu si můžete koupit nebo objednat ve Futuře za 70 Kč



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)