V roce 1951 provázel Ernesto Che Guevaru na jeho cestě Jižní Amerikou motorkou, lodí, v kabinách a na korbách nákladních aut i pěšmo jeho velký přítel Alberto Granado. Che z těchto toulek napsal knihu Motocyklové deníky. V úvodu vzpomíná na svého syna Ernestův otec Ernesto Guevara Lynch. A kromě jiného také říká, proč se jeho syn osmělil jako mladík k dobrodružnému putování:
   »Potřeboval do hloubky poznat potřeby chudých národů a věděl, že aby je poznal, musí k nim najít cestu ne jako obyčejný turista, nýbrž tak, jak to udělal on. Na své pouti se často zastavoval ne proto, aby si vyfotil krajinu nebo prošel zajímavosti, ale aby do sebe nechal proniknout lidskou bídu přítomnou v každém záhybu cesty, kterou se rozhodl jít, a aby vypátral příčinu této bídy. Cestoval jako badatel společnosti, který jde a pátrá a také co možná ulevuje lidské bolesti.
   Jenom tak, jen s tímto motivem a s tímto předsevzetím, se srdcem chráněným proti příkoří a s duší stále připravenou k obětem, je možné hluboce se ponořit mezi bezmocný lid, který tak nedůstojně obývá většinu světa.
   Když jsem o mnoho let přemýšlel o jeho cestách, dospěl jsem k závěru, že právě na těchto cestách získal jistotu o svém příštím osudu.«





Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)