Mladý autor Josef Vondrka (roč. 1976) vstoupil do literatury svéživotopisným románem SMRT JMÉNEM ZÁVISLOST (187 str., nakladatelství Portál, Praha 2004). Vzpomínky na kruté mládí doprovází odborným výkladem primář MUDr. Petr Jeřábek, který patřil mezi léčitele mladého Vondrky. Ten jako osiřelý student zapadl mezi pražskou periferijní mládež a propadl drogám. Podvakrát se léčil v bohnické nemocnici, ale marně, zvolil útěk a návrat k heroinu. Je si vědom nebezpečí, které mu hrozí, ale nedokáže odolat.
   »Občasná zábava s drogou je hra s odjištěným granátem. Člověk si ani neuvědomí a je jejím otrokem. Viděl jsem tváře stále mladších a mladších narkomanů. Byly bez života. Jako by droga všechno vysála.« (s. 89)
   Josef však přece jen najde dost síly pokročit s léčbou, zakotví v severomoravském sanatoriu a za rok a půl se dokázal od drog odpoutat.
   Místy využívá autor deníkových záznamů. Dal také prostor duchaplným úvahám lékaře Jeřábka. Např.: »Droga jako správná milenka kluka rychle přebere komukoliv, i té nejlepší holce.« (s. 42) A na následující stránce: »V pražském kontaktním centru neztrácejí zbytečně čas marným přemlouváním klientů k zásadnější změně životního stylu. Pokud začneš koketovat se smrtí, je možné, že jsi dozrál k terapii, a tehdy profesionál z Káčka zbystří. Navracet feťáka k životu patří k jeho profesi«.
   Hrdina autobiografického románu najde pracovní uplatnění, zakotví ve šťastném manželství, i když bohužel bezdětném; a jak se dočteme na obalu knihy, zakotvil autor úspěšně v politice, spolupracuje s rozhlasem, přednáší na školách.
   Téma knihy je místy drsné a právem varující. Vždyť jen dvanáct procent narkomanů se dokáže vyléčit. Takže Vondrkův román kromě sugestivního vyprávění přináší pravdivé a aktuální varování.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]