Pro pořádek: podobná publikace byla vydána v brněnském nakladatelství Doplněk r. 1994 pod názvem Idea Československa a střední Evropa a měla tehdy 312 stran. Toto druhé, doplněné vydání má název ČESKÁ A SLOVENSKÁ OTÁZKA V SOUDOBÉM SVĚTĚ a rozsah větší, 443 stran, a vydalo ji nakladatelství Konvoj v Brně, 2004. Už jenom nárůst rozsahu ukazuje, že téma je velmi živé, že je o čem a hlavně proč psát. V tomto rozšířeném 2. vydání mají význam i aktualizovaná jubilea (65 let od smrti T. G. Masaryka, 85. výročí vzniku Československa, jeho 1. a druhé dělení -1938, 1992 a společný vstup ČR a SR do EU v letošním roce). Redaktorkou knihy je Stanislava Kučerová.
   Posoudit úroveň a hodnotu tak rozsáhlého sborníku, zvláště když obsahuje vedle delších statí i články drobnější, je jistě nesnadné. Klíčem může být prolog Bohumíra Blížkovského o tom, že vlastně tento soubor shrnuje českou a slovenskou »obecnou poradu o nápravě našich národních i mezinárodních záležitostí« od r. 2002. Právě oba okřídlená slova o »obecné poradě a nápravě věcí lidských«, pocházející z dílny Jana Ámose Komenského, dávají tušit základní tón, který tu byl dán: přispět k humanizaci světa a zejména Evropy tak, aby se v tomto prostoru nerozplynuly ani české a slovenské národní zájmy. Tento úvod je nezbytný, abychom pochopili, proč pod jednou střechou jsou zde shromážděny výpovědi autorů navzájem velice odlišných. Avšak pořadatelé zmiňovaných setkání i sborníků měli na mysli jen to, co spojuje a sjednocuje, nikoli přímo to, co rozděluje a vede k vyhrocování až k národnostní zášti. Možná, že mnohý uživatel by se již pozastavil nad tím, že klíčovým textem, otevírajícím vlastně obsahově sborník, je text Václava Klause, prezidenta ČR Sebevědomě, jako rovný s rovným. Evropská ústava a naše společnost. Nad ním si již můžeme uvědomovat, jak zavádějící může být pouhé rámcové členění na »euroskeptiky« a eurooptimisty. Prezident vybízí přímo k tomu, nekrčit se a jednat s partnery v EU jako rovný s rovným.
   Příspěvky ve sborníku jsou pak tématicky rozděleny tak, že první blok je nazván Svět, v němž žijeme, druhý Česká a slovenská otázka včera, dnes a zítra a pak již následují závěrečné rekapitulace a přílohy.
   Z povahy takového členění vyplývá, že v první části jsou řešeny věci obecnější, v druhé pak detailnější. Někteří autoři, dobře známí i z Haló novin, jsou tu kritičtí, třeba Jan Keller přímo píše o dosavadní globalizaci, která narušuje nezbytný řád. Mnozí tu bilancují, provádějí kritiku konzumní společnosti a zdůrazňují potřebu etiky (Lumír Tuček). Vyslovují se také k aktuálním otázkám, například k odsunu Němců z poválečného Československa. V druhém bloku jde více o soustředění na konkrétnější věci. Vyskytnou se tu portréty známých i méně známých osobností, jako byli Jan Hus, T. G. Masaryk, M. R. Štefánik, Milan Hodža, Edvard Beneš, Alexander Dubček a jiní. Je tu snaha upozorňovat alespoň na některé vžité mýty, odhadnout, jak se bude naplňovat celní unie ČR a SR v EU, skupina didaktiků dějepisu se vyslovuje k osudu dějepisné výuky u nás a opět vše ústí do úvahy o česko-slovenských vztazích na prahu 21. století. Přehlédnutelné nejsou ani statistická data a tabulky v závěru sborníku, shrnutí o Evropě a světě v současném neklidném období. I odtud načerpá čtenář množství poznatků a mohou být probuzeny i další jeho otázky, například týkající se platových záležitostí poslanců Evropského parlamentu. Ve sborníku poměrně snadno najdeme formulovanou základní tezi T. G. Masaryka, kriticky realistický pohled na svět, který umožňuje se ve složité spleti dat vyznat. Znamená to ale jistě i to, že mohou být i jiné, odlišné výklady národních problémů a integrace Evropy. Ale ty již tento sborník neobsahuje.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]