Pětimilionové Dánsko hodlá na globalizaci ofenzivně reagovat. Dánsko by prý mohlo agresivní strategií dobýt globální vysokoškolský trh. Dánské univerzity by mohly otevřít pobočky v Singapuru, Šanghaji a na mnoha jiných místech.
   Tomu všemu však bude muset předcházet vyhlášení angličtiny za druhý oficiální státní jazyk v Dánsku. S výukou angličtiny by se mělo začínat již v dětských školkách.
   Hospodářské svazy průmyslu, obchodu i služeb to vítají, zatímco filologové dánského jazykového výboru veřejně varují před dvojjazyčností jako před prvním krokem k likvidaci dánštiny.
   Šéf dánské pobočky IBM řekl, že »je možné u nás být zaměstnán i bez znalosti dánštiny, ale nikoli bez znalostí angličtiny«.
   Po porážce Dánska Pruskem a monarchistickým Rakouskem v r. 1864 jazykový patriotismus v Dánsku ožil a dokonce se skládaly básně o dánštině. Nyní je tomu naopak. Ovšem jak nový trend přijme většina Dánů se ještě neví. Snad Dánové kromě mateřštiny strpí i jeden »otcovský jazyk« - angličtinu plnou amerikanismů, napsal nedávno list Neue Zürcher Zeitung.
   Také nad osudem češtiny se u nás stahují černé mraky. V našich sdělovacích prostředcích je nekriticky přejímána angličtina i s amerikanismy. Zatím jde jen o jednotlivé výrazy, postupně však přibývají i větné vazby.
   Vše závisí na tom, jak se bude zdravé jádro národa bránit. Po německé okupaci nám zůstal vžitý nejeden germanismus, např. Karlštejn, přičemž Karlstein je saský genitiv a výslovnost je Karls-tein. Pošta v dobách ČSR to věděla a na známkách stojí česky Karlův Týn. Naštěstí paní hausmajstrová nepracuje na gongu štífle.
   Ale jak to jednou bude s anglicismy? Bude se všeobecně mluvit o »houmlesácích«?

Autor: Jaroslav Liška

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]