V brazilském nakladatelství Fonto, Chapecó, vyšel v roce 1996 výběr z poezie Františka Halase v uspořádání a esperantském překladu Josefa Rumlera. Knížka se nazývá Inoj (Ženy) a má tři oddíly: Mladé ženy (Junaj inoj), Těšící ženy (Konsolaj inoj) a Staré ženy (Oldaj inoj). Sbírka končí poslední slokou básně Nikde pod označením Epilogo. V závěru J. Rumler podrobněji charakterizuje Halasovu poezii a zařazuje autora do významné čtveřice jeho českých vrstevníků (spolu s J. Seifertem, V. Nezvalem a V. Holanem). Sličnou knížku doprovázejí kresby Josefa Čapka, Oty Janečka a Františka Bidla (vtipné a výstižné Halasovy karikatury).
Josef Rumler (1922-1999) se zabýval záměrem zmapovat českou poezii pro světovou esperantskou veřejnost už delší dobu. Je třeba upozornit na jeho Malou antologii ze současné české poezie, s podtitulem Současní čeští básníci v 1000 verších, kde v dvojjazyčném zrcadlovém uspořádání uvedl 52 autorů v české a jím zpracované esperantské verzi. Antologii vydal Český esperantský svaz v roce 1989. Básníci byli řazeni abecedně od Evy Bernardinové až po Jiřího Žáčka, vždy s jednou ukázkou z jejich tvorby. Už předtím - roku 1983 - vyšla v Rumlerově uspořádání esperantská publikace En la koro de Europo (V srdci Evropy), vydaná rovněž Českých esperantským svazem. Zde začíná Rumler od Komenského jako ideového praotce mezinárodního jazyka, vyzdvihuje roli S. K. Neumanna v esperantském hnutí u nás, zdůrazňuje podíl na šíření esperanta v našich zemích u spisovatele Františka Kožíka a herce Karla Högra, účinkujícího v esperantském brněnském vysílání Verda stacio (Zelená stanice). Kromě statí o J. Haškovi, F. X. Šaldovi, Juliu Fučíkovi a Karlu Čapkovi přináší v esperantském překladu ukázky z poezie K. H. Máchy, J. Nerudy, J. Vrchlického, O. Březiny, P. Bezruče, J. Seiferta, F. Halase (tady už přejímá báseň Kroky - Pašoj, později zařazenou do souboru Ženy), V. Nezvala a J. Kainara, až po česko-esperantské autory J. Karena, J. Rumlera a esperantskou básnířku Eli Urbanovou, která spolupracovala s K. Högrem už za války a v letech čtyřicátých. Potom vydal Rumler v roce 1999 svůj osobitě pojatý esperantský překlad Máchova Máje (Majo) a jako novoročenku 2000 (žel, již předsmrtnou) Erbenův Štědrý den (Kristnaska tago). Kompletně už nestačil uzavřít překlad Březinových veršů pro brazilské vydání.
Překlad poezie Františka Halase do esperanta je významným pokusem přiblížit mezinárodním čtenářům českého básníka, který obzvlášť v poémě Staré ženy přinesl do světové poezie originální litanickou skladbu až barokního patosu. Vždyť sám Šalda tuto báseň charakterizoval jako "ďábelský kousek paganiniovské virtuozity, zahraný na jedné struně". Je zajímavé, že dodatečně vytvořené Mladé ženy se nedostaly do Halasových oficiálních sbírek a vyšly bibliofilsky roku 1986 (spolu se Starými ženami, s mědirytinami J. Šerých a vysvětlující poznámkou J. Halase a P. Rouse).
Ohlasy potvrzují, že Halas má co říci i lidem v nejvzdálenějších končinách, a že oslňuje a překvapuje zcela neběžným způsobem vyjadřování. Dík patří i Josefu Rumlerovi, který se vyrovnal s tímto velmi obtížným úkolem s plným zdarem.
Je škoda, že J. Rumler pro náhlý odchod 1. 11. 1999 nemohl pokračovat ve své systematické práci na překladech naší poezie do esperanta a seznámit tak mezinárodní kulturní obec s faktem, že i v malém národě mohou vzniknout mimořádná literární díla.
FRANTIŠEK HALAS
Staré ženy
(úryvek)
Vlasy starých žen
v copáncích stydlivých
šedě vonící
vy vlasy starých žen
dýme řídký hlav dohořívajících
přilbice proražené
popeli po slavnostech
třepení korouhví
stříbro netavitelné
rubáši přetažený
věno smrti
smutky hřebenů
krajkoví zteřelé
bílý stude smrtelnosti
- - -
vy vlasy starých žen
vítr je nezcuchá
láska je nerozplete
jen hubený smyčec byl by z nich
pro melodii pohřební
vy vlasy starých žen
Oldaj inoj
La haroj de l'oldaj inoj
en la harplektajetoj castemaj
grize aromaj
vi haroj de l'oldaj inoj
vi fumo fara de l'kapoj finbrulantaj
vi kaskoj truigitaj
vi cindro post la solenoj
vi de standardoj frangajo
vi argento nefandebla
vi mortkitelo transtirita
vi doto de la morto
vi tristoj de kombiloj
vi puntaro polviginta
vi blanka hontemo de la morteco
- - -
vi haroj de l'oldaj inoj
la vento ilin ne tauzos
la amon ilin ne displektos
nur magra arco restus el ili
por melodic funebra
vi haroj de l'oldaj inoj
Přeložil JOSEF RUMLER
Autor: Čestmír Vidman
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)