Tak to vidíte, milení, slúbila sem napsat po senách, ale tohoto leta, enem co sa vlády chopila pravica, ide šecko na levačku, aj počasí, hneďka sucha jak na Saháře, hneď zás dýšč a dýšč, a s tým je samá oštara; dneska zalévat a zalévat, druhý deň vynášat, co sa dá vynést, až pod střechu, aby to neodnésla velká voda. Eščeže sa z rádia na nás sypú aj radostné noviny. Před pár dňama sem z kuchyně, gde máme rádio puščené od rána do večera, zaslechla, jaké nás zas potkalo ščestí, že sa snáď v Plzni budu odbývat farmářské trhy. Vicej sem už neslyšela, musela sem fofrem na zahradu pozbírat prádlo, aby zas nezmoklo, enem sem si pomyslela: tak Plzeň uvítá farmáře z Ameriky, aby nám předvédli, jak im to roste šecko veliké a výstavné. Proč né, zvlášč do Plzně není to dneska z Ameriky nijak daleko, šak sa o tom bude psat až do alelujá a ukážú nám tu slávu aj na šeckých kanáloch. Večer mňa Božka, kerá to slyšela celé, poučila, že to nepřijedú Amerikáni, ale že tam bude trh teho, co sa urodilo u nás. Ale tajak sa už neříká šlágry, ale hity, někeří sedláci a statkáři si dávají aj u nás říkat farmáři a svojemu zděděnému statku říkají farma. Sami by na to možná ani nekapli, ale o jejich blaho sa stará jakýsi Envic, en-vi-ro-men-tál-ní (nebo snáď enviro-momentální) informační centrum. Božka líčila, že to byla velká prča, jak pán z toho centra vychvaloval farmářské trhy; bude tam prý zeleniná, moštý a iné produktý, bude ich hodňé, trhy vyniknou rozličným sortimentém. Zpíval to tak, asi ať každý pozná, jak je světový. Povídali sme si potom o tom s Břeťou, a ten sa chlámal jak pominutý. Dyš to punde tak dál, už nebude v divadlách Sedlák kavalír a Šelma sedlák, ale Šelma farmář a Farmář kavalír. A na Klatovsku (odtamtáď je přecej taky do Ameriky už enem skok) už sa nebude zpívat „Sedlák, sedlák, sedlák, ještě jednou sedlák“, ale „Farmář, farmář, farmář, ještě jednou farmář - je velký pán“. „Dokáď mu farmu po letošní neúrodě banka nezebere,“ neodpustila si potvora Božka a řehtala sa: „Dopadnem šeci jak farmáři u Chlumca.“
   V sobotu byl doma na skok Jaryn, co študuje v Brně dějepis, a dyš přišla řeč na české farmáře, zaradoval sa: Už to mám, o čem sepíšu diplomku. Jak sú u nás sedláci na tom furt bledě. Jedni jim nadávali do kulaků a otravovali im život, ať už za války pomáhali, chudákom zvlášť, ať nekřesťansky keťasili a o nedobrý osud si koledovali. Druzí im, dneska, lichoťjá, že sú farmáři. Ale zeberú im, dyš a až to punde, jejich farmu v konkurzu. Dopadnú jak u Chlumca.
   Napiš, Jaryne, uščuřila sa Božka, napiš to tak. Ale myslíš, že tu prácu možeš taky obhájit? Gde žiješ? Neskončíš jak u Chlumca aj ty sám?
   Tak nevím, napište, milení, co vy na to v Praze? Je to s tema farmářema tajak s kulakama?



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)