POEZIE

STANISLAV ZEMAN

Z dialektiky přírody

Už od starých časů
Voříškové z podzámčí
Posedlí psím rodem
Sbíhají se k zámeckým kójím
Čistokrevných fenek

Jako by to zatím neviděli
Štolbové a pacholci

Odcházeti s byznysem
Slza byznysu
Vášnivě obcuje s bankrotem

Za sníženou cenu
Až do vyprodání zásob
Libida plaček

Po ránu v mauzoleu literatury
Regál osvícenců
Regál realistů
Regál modernistů
A taky stůl slečny Lucie
Studentky literatury na stáži
Sedí za ním a píše
Esemesku svému chlapci
Studentu Petrovi
Ještě jsem to nedostala
Asi jsem v tom

Cinéma vérité
Stíny stínů
V hledáčku kamery oko
Nad vchodem bankovního domu
Vlna novější nové
Francouzské i české
Spláchla kino Svět
U nás na předměstí

Zakletá
V litery čítanek
Zakletá básnička
Pokorně čeká
Na svého Honzu
Spasitele
Kterak z ní neprojde
U zkoušky dospělosti

Kyselé blues
Pod plastovými okny
Zateplených paneláků
Kvílí bastard
Jabloň levoboček
Své kyselé blues
Plané a zapovězené
Junior produkt managerem
Těšínského Jonatána
V akci supermarketu

Jak si užít Everestu
Bloudí ulicemi
Po půl roce ve špitálu
Aby si nakoupila
A přišla zase mezi lidi
Domů se vrací unavená
Ještě si nezvykla
Na tmu a bílou hůl
Zapíná rádio a odpočívá
Kdosi v něm radí
Jak si užít Everestu

Komedie k pláči
Kašpárek cinká rolničkou
Zvon katedrály mlčí
Špatná to komedie
Komedie k pláči
Stýská si principál
O nedělním poledni
Před plazmovou obrazovkou
Na bývalé štaci
V hostinci Za Hradbami
Kde sklízel kdysi aplaus
S Johanesem doktorem Faustem
Na scéně pimprlat

Diagnóza
Srůst
Křesla s hýžděmi pacienta

Siamský syndrom
Coalitum Bohemica

Medikamentní léčba neúčinná
Operace akutní




VÁCLAV HONS
In vino veritas

Kruhy z obilí
božsky kroužily
i nad vinicí

že je teprve
v druhé sedmičce
nechtěla říci

pak ale nahá
půlnoční duha
sdělila bohu

že jsem to
veltlínské číslo
zeleně uhád

Podzim na znovínsku
Takové pozdní líto
se udělá
a my náhle víme
jak jen smrtelná stopa
ví o věčnosti

Sklenka ťukne o sklenku
a ty po nebi
vidíš znovu plout
přetenkou halenku

Takové takové
podzimní líto
kdy sokol nad vinicí
jasným okem upíjí tmu
z posledního pohárku

Takové líto
na kopcích nad Dyjí
že už ani nevíš
že už ani
nechceš vědět

Takové pozdní líto
jako bys opadal z dlaní
a přesto
prošen o pohlazení
pod nachovou vábničkou
říjnového slova

Sklenka jen ťukne
o sklenku
a ty opět vidíš
na vinném keři
její dávnou halenku

Takové líto takové líto
můj ty bože
kdy úpěnlivě slyšíš
jak nářek fačuje
zlomené nohy
listopadových stromů

Takové divné líto
jako bys už byl
jako bys už řek´
po noci odpuštěných
po dni opuštěných

Tak tence tak tence
ozve se naposled
ztracená píseň
o halence

Takové líto
takové pozdní líto
jako když soudek
ťukne o soudek
a ty už víš
že nejsi mezi živými





EVA FRANTINOVÁ
Tak naposled

Zdeňku Frýbortovi
Od čtvrtka vidím:
zvedá se a zas padá křídlo
tvého pohlazení přítelovy ruky…
(v krajině bez záruky)

Pavana
Nikdo neví o konci
hudba už ale chvíli před ním hraje
v tichých krocích
hudba jde alejí pokácených věcí
slyšíš
už se z nich neurodí vůbec nic
vztahuješ ruku: česat sandály!
Boloňa je tak blízko
a ruka třepetá křídly
na kraji lůžka
po němž se svezl nedopsaný článek
a vzdech: ty se máš
jdeš do práce…

xxx
Po tobě echo
– Umberto Ecco…

Na návštěvě
Ty ležíš – oči u stropu
copak tam asi je
pod čistou malbou
rýha dálnice
do města Sestropomoc
ne není to Itálie u moře nebo ano
kdo ví
a blížíš se k němu
– známku na předním skle…




ALOIS REICH
Spravedlnost

Ukradl, syčák, pět kuliček.
Vztek začal s dětmi klátit.
Sešla se rada. Rozhodla:
Jednu z nich musí vrátit!

Výrobcům aut
Klesl prodej osobáků.
Koupěschopnost? Třesky, plesky.
Příčina je zcela jiná.
Přiznejme si: cyklostezky.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)