Osobnost a dílo lékaře-hematologa, překladatele ze španělštiny, spoluautora různých projektů z oblasti lékařství a uznávaného badatele v oboru leukémie Michaela Doubka (1972) čtenářům netřeba příliš představovat. Před nedávnem jsme je seznámili s jeho originální a půvabnou pohádkou O sluneční panence a deštivém panáčkovi (Boskovice, 2007), v roce 2009 vydal také prózu Tvůj den, má noc (Praha, 2009). V letošním roce se k nim připojila LETECKÁ POHÁDKA (Praha, 2011), kniha žánrově zajímavá. Autor v ní do příběhové prózy s prvky pohádky vložil pasáže laděné populárně-naučně. Kniha je určena čtenářům od 3 do 7 let, tedy předškolního a mladšího školního věku.
   Její originalitu lze spatřovat především v textu zasvěceně seznamujícím malé čtenáře se světem letectví, létání, letadel, průkopníků letectví, ale i meteorologie, kde autor prozrazuje svůj hluboký zájem o tento obor. Zná ho téměř do detailů. Své znalosti dokáže předat čtenáři formou výkladu, který respektuje úroveň dětského myšlení. S malým čtenářem komunikuje v druhé osobě jednotného čísla, viz např. str. 11: „Podívej se na obrázek na další straně.“ Věta naznačuje, že text doprovázejí autorovy vlastní ilustrace, které usnadňují pochopení jednotlivých pasáží označených římskými číslicemi. Za velice podařené lze pokládat ilustrace na str. 42-3, které zobrazují rozfázovaný start letadla. Jsou názorné a přehledné, i prosté a jednoduché, tak, aby se v nich malý čtenář vyznal a našel si podle písmenka a číslice v textu odpovídající informaci. Naučný text i příběhové pasáže jsou navíc odlišeny typem písma: první je psán kurzívou a druhé obyčejným písmem.
   Epický příběh, který je sklouben s tímto textem, je autorem žánrově hodnocen jako pohádka. Nebýt postavy čarodějky, která zachrání mladému muži Františkovi život tím, že letadélko „vyvede“ z hustého bouřkového mraku, a seznámení Františka s průkopníky letectví (Otto Lilienthalem, Wilburem Wrightem a Louisem Blériotem), dá se vypravování o lásce Františka a Marušky chápat jako bezmála konvenční. Mnozí z nás trpěli nesmělostí jako on a měli problémy s navazováním známostí. Málokdo však svou nesmělost léčil touhou naučit se létat a dosáhnout letecké bravury. František nejen zvládl letecké umění, ale během kursů se projevil jako vytrvalý, disciplinovaný a talentovaný mladý muž.
   Příběh nese určité rysy pohádky i v tom, že autor jako vypravěč vstupuje do děje a poučuje malé čtenáře, jaké vlastnosti musí mít ten, kdo chce dobře létat. Kupř. „nejde o to umět všechno hned, ale mít chuť a vůli.“ (str. 34) Jinde vypravěč varuje adepty letectví před váhavostí. (str. 40) Nakonec konstatuje (str. 56), že František se změnil i v očích těch, kteří ho do té doby dobře znali. („Kam se poděl ten zakřiknutý František?“). V závěru připomíná, že létání odpradávna přinášelo člověku pocit „lásky, volnosti a svobody“ (str. 65), kterou postrádá i v této společnosti, jež se nazývá demokratickou.
   Škoda, že tato unikátní kniha nepostrádá některé nedostatky rázu pravopisného a stylistického. Autor kupř. variuje dvě podoby přídavného jména účelového řidicí a řídící (gramaticky korektní je však „řídicí“). Za tiskovou chybu lze zřejmě považovat záměnu písmenek n a r, čímž vznikne ze slova knipl slovo kripl (viz: „Když letíte pomalu, musíte kriplem pořádně pohnout, /…/“, str. 37); vzhledem k významu tohoto slova v českém jazyce je to záměna velmi nešťastná. Nevhodné je použití slovesa varovat se místo vyvarovat se na str. 41: „Také proto by se piloti měli příliš pomalých rychlostí varovat.“
   Věříme, že tato vcelku originální a poutavá uměleckonaučná kniha si našla a najde mnoho čtenářů, kteří se nechají unášet do výšin světa fantazie.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]