Vážený pane Richtře, četl jsem váš příspěvek několikrát a několikrát jsem tedy nevycházel z údivu. Vy si skutečně myslíte, že můj článek byl "hanopis" urážející bývalé ochránce státních hranic, kterým bych se měl "pokorně omluvit"? Mohl bych se samozřejmě ptát, kdo vám dal mandát mluvit za všechny bývalé pohraničníky, ale tohle nakonec není podstatné. Podstatné je to, že jsem si s mrazením uvědomil, co by se mnou bylo, kdybych si dovolil cokoli kritického v duchu mého článku vyslovit v době, kdy jste nosil nažehlenou plukovnickou uniformu a hřímal jste na stranických schůzích. Vy to ale víte, že? A je ubohým pokrytectvím vytýkat mi, že bylo mou občanskou povinností oznámit mnou kritizované činy, které byly "v rozporu se socialistickou zákonností".
   Můj příspěvek byl skutečně míněn jako výzva k diskusi. Vy však chápete diskusi pouze jako kádrování a osobní útoky, nic jiného vás vaše bývalé povolání tzv. politruka zřejmě nenaučilo. Ale já se zdráhám uvěřit tomu, že všichni bývalí pohraničníci, jejichž jménem si dovolujete mluvit, by reagovali vaší formou, vašimi prostředky. Odpověděl jste frázemi z příruček pro politické školení mužstva a s demagogií, která, jak vidno, stále žije. Zasvěceně přibližujete mé curriculum vitae. Vědomě však opět uvádíte nepřesné a zavádějící skutečnosti, a to jen a jen proto, abyste zpochybnil moji věrohodnost. Proč to děláte? Nedokážete odpovědět racionálně, aniž abyste urážel toho, kdo si dovolil napsat něco, s čím nesouhlasíte, protože stržením ostnatých drátů se zbortil váš svět? Zkusil jsem si ve vašem článku vyznačit všechna vaše obviňování, spílání a urážky, a vyšla z toho slušná sbírka expresivních výrazů. A navíc, pane Richtře, vy jednoduše lžete tam, kde byste měl věcně argumentovat. Proboha, kde jste například přišel na 500 ozbrojených narušitelů, útočících každý rok na státní hranice? A k tomu přidejte další vaše kuriózní sdělení, že velitel (na hranici) mimo jiné odpovídal i za zdraví a životy narušitelů (!).
   Víte, problém je také v tom, že já jsem nikdy nepodléhal vymývání mozku, a to z žádné strany, vždy jsem se snažil o problémech intenzivně přemýšlet a studovat je. Možná, že kdybyste si přečetl i něco jiného z toho, co jsem za dlouhá léta své aktivní publicistiky napsal, neházel byste mi s takovým gustem na krk Čapkova slova o přeběhlících. Je také škoda, že zřejmě vůbec nesledujete diskuse, které v německém levicovém tisku vedou občas bývalí i vysoce postavení východoněmečtí pohraničníci. Neboť označujete-li za hanobícího renegáta mne, jak byste asi hovořil o nich?
   Kritika určitých jevů, které jsem se dovolil dopustit (vlastně nedovolil, že?), je ve vašich očích "nevědomostí a humánní namyšleností" (tomu druhému výrazu, přiznám se, nerozumím) a "absolutní negací historie PS". Opět opakuji: něco takového si pravdu myslíte? Pokud ano, mohu vám jen vzkázat: jsem rád, že o mém životě už nerozhodují lidé, jako jste vy! Arogance je arogancí, ať přichází zleva nebo zprava. A s arogantními lidmi je jakákoli diskuse nemožná.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]