Nedělní (23. 8.) diskuse na ČT1, věnovaná převážně problému »sociálně vyloučených lokalit« (výstižněji a častěji se jim říkávalo »čtvrti chudiny«), byla dokonalou ilustrací doby a společnosti.
   Jestliže se vylučuje, pak z něčeho. Z čeho tentokrát? A kým? A proč? Nejspíš těmi, kdo chudým kladou za vinu, že nejsou bohatí, a Romům, že nepřestali být Romy.
   Kapitalismus, to je výroba měšťáctví, pro které je chudoba výraz všech méněcenností, co jich jen na světě je, i když měšťák může jen jí poděkovat za to, že může být sám se sebou spokojen. Měšťák se neobejde bez toho, co by mohl považovat za horší, než je on sám. A naše společnost mu dává zapravdu a těší se tím, že tomu tak je.
   Zakládání agentur, komisí a úřadů, které by se údajně měly postarat o to, aby tomu tak nebylo, je asi jako chtít léčit rakovinu urologickým čajem. Chudobu prostě produkuje kapitalismus a produkovat by ji přestal, kdyby přestal být kapitalismem.
   Jediným ze všech účastníků diskuse, kdo se dotkl podstaty problému, nebyl Čech, ale Ind, Kumar Wishnawanath (za případný chybný přepis jména se předem omlouvám). Poděkovat je třeba ale i paní senátorce a starostce z Ostravska; dotýkala se, sice z opačné strany, skutečných problémů a mizivých možností jejich řešení v rámci této společnosti.
   Jediným bezpečným dojmem plynoucím z diskuse byl pocit, že p. Kocába by měl na ministerském křesle vystřídat Rom, který si prožil, co je být Romem.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]