(Pohádka)

   V krajině kolem soutoku řek Vltavy a Labe, obklopené téměř samými kopci, a dokonce i horami, se vyvíjel a přežíval národ Bohémů z rodu Slávů. Na pomezí mezi národy různé mentality to neměl lehké. Většinou se bránil a ubránil, ale velmi často prohrával, i na dost dlouhá údobí. Proto jistě nepřekvapí, že mnoho potomků tohoto původního plemene dostalo do svých genů rysy, které je zařazovaly do jiných plemen. Nebylo to způsobeno jen křížením, ale různí opičáci (ti, co neměli vlastní rozum) se shlíželi v jiných kulturách, přejímali cizí návyky a názory. Ale fyzické rysy se postupně zase srovnaly, a tak jen myšlení se, mnohdy podstatně, lišilo. Proto se toto společenství dělilo vždy na vlastence a různé cizomily.
   Tyto skupiny se v průběhu věků vždy nějak označovaly, a někdy jich bylo až moc. Ještě dříve se ve státě dokonce sváděly i bratrovražedné boje. Spory však byly nejen ve státě jako celku, ale i mezi rody a stavy. V pozdější době to zákony sice zakazovaly, ale tzv. demokratické principy umožňovaly různé výklady „vlády lidu“.
   Lidé si sice vládnou od objevení rodu homo sapiens, ale o pravé vládě lidu se nikdy zatím nedalo mluvit. Všechny pokusy o tento způsob života společenství národa vždy ztroskotaly na nejednotě. Proto se neustále vedly spory, kdo bude vládnout.
   Na prahu XXI. století křesťanského letopočtu se v nevšední míře rozmnožil počet skupin usilujících o moc ve státě. Ale vždy šlo jen o nějaké manévry, jak poplést nerozhodné; malé skupiny se vždy spojovaly podle předem dohodnutých plánů, s určitým zásadním směrem. Šlo jen o to, zda do pokrokové (levicové), to jen výjimečně, nebo zpátečnické (pravicové) strany. A bylo také potřeba mít nějakou zálohu, aby v případě propadu nějaké mocné strany byla po ruce náhrada.
   Pokusy o sociálně spravedlivé uspořádání ve státě vždy narážely na odpor charakterové spodiny společnosti, podporované obdobnými silami ze zahraničí. Když se ve státě schylovalo k období volby na možnost nějakých nových pokusů o změnu, vždy si strany, v posledním období např. černokněžníků (majitelů a jejich sluhů) na jedné straně, a zemanů (námezdních pracovníků) na straně druhé, měřily síly. V těchto měřeních, bohužel, nevítězí pravda vždy tak přesvědčivě, jak by měla. Různá kouzla a čáry (někteří tvrdí, že to je vlivem záření VKV a UHF z éteru, či materiálními, ale ne materialistickými statky) dokázaly vytvořit zvláštní atmosféru, kdy až neuvěřitelné množství lidí ztrácí pud sebezáchovy, a jako omámené volí ty „lépe oblečené“, a i když falešně zpívající (hlavně však jednající)!
   Naučení: Zatím se tento národ dosud vždy dokázal, když šlo o všechno, sjednotit. Pokud tomu tak už nebude, přemění se v nesvéprávnou sektu! A pak bude muset chodit povinně na vystupování souboru Černokněžníci do Divadla Jaroslava z Tesařů (i pěvecké hvězdy mají).



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)