Zřejmě vůbec nezáleží na politickém klimatu ani na roční době. Je zhola jedno, zda praží slunce či okapy na domech jsou ozdobeny střechýly, ale o všelijakém šetření snad na všem možném, co nás obklopuje, lze v posledním čase slýchat až příliš často. Snad proto lze na nožkách spoluobčanů spatřit nejmodernější verzi značně zmenšených ponožek, což umožňuje pohlížet na vyvinutost šlachy nad kotníky. Dost často lze ponožky dokonce jen tušit.
   Jiný zajímavý šetřící nápad by mohl pomoci výrobcům mnohých typů obuvi. Lze přece produkovat boty bez otvorů pro tkaničky, když je stejně většina mladé populace, co měla před volbami za úkol cosi hučet do svých babiček, vůbec nepoužívá. O zastavení výroby si tak vlastně koleduje samotná produkce šněrovadel.
   Na co vůbec myslí všichni ministerští náměstci? Šetřit, šetřit a ještě jednou šetřit, je najednou heslem doby. Donedávna se mluvilo o rekreačním zařízení předsametových vladařů na Orlíku. A ejhle! Najednou po dvaceti letech se mluví o setsakramentsky levném rekreačním zařízení pro papaláše současné. On se člověk totiž zase tak příliš rychle nemění. Naopak, dokáže čím dál hlasitěji okolo sebe vykřikovat a přebírat to, co na jiných kritizuje. Mluví se najednou o tolik potřebném šetření, ale u druhých.
   Je už na čase, aby šli do sebe také konstruktéři vagonů metra. Vždyť zcela postačí nástupní dveře o poloviční šíři, neboť v nich téměř vždy po obou stranách stojí dva pitomci. Někdy dokonce také telefonující cestující, podle ohozu manažeři. Ostatně ušetřit by se dalo i zrušením sedadel u oken, protože každý většinou usedá stejně jen na krajní sedadla. Aspoň by se vyšetřilo místo pro bágly, co jinak ohrožují nosy stojících účastníků městské hromadné dopravy.
   Ušetřit lze rovněž zrušením autobusových a tramvajových přístřešků. Stejně bývají vymlácené. Odpadkové koše by už taky měly zmizet. I když jsou vzdáleny pouhé dva metry od lavičky, nikdo k nim už ani s vyprázdněnou lahví nedokáže dojít. Chůzí vysílený kuřák vyprázdněnou krabičku od cigaret rovněž ke koši neunese, a tak skončí u jeho nohou. Jindy na trávníku mezi psími výkaly. I milovníci pejsků začali šetřit, jak to jen jde…
   Obrovské úspory rovněž spatřuji v neexistenci do černých oděvů oblečených dohlížitelů na regály v supermarketech. Tisícovky černých šerifů se totiž promítají do ceny zboží. Možná by jejich ušetřením poklesly ceny tovaru, ale zřejmě jen na kratičký čas, neboť ten by byl záhy rozkraden. Byl by to skvělý výsledek dlouholetého šetření na výchově a na lidské morálce.
   Divný svět, není-liž pravda? Člověk najednou přichází se šetřícími návrhy a příliš se mu nedaří. Aniž bych si přál malovat čerty po zdech, to přenechám sprejerům naopak na barvách nešetřících, současné plánování úspor přiblížení se k lepšímu příštímu neumožní. Pravda, dost lidských bytostí za vysokými zdmi prožívá svůj sen o výjimečnosti a tudíž příliš nešetří. Ani místo určené k žití také jiným. Už se vám někdy v životě přihodilo, že jste za něco nemuseli zaplatit? Pomyslné a později vystavené účtence člověk zatím nikdy neutekl.
   O šetření se více dočtete na „vévévé…” Předešlá větička jen reaguje na věčně omílané výzvy, aby člověk víc utrácel. Ne šetřil, ale sahal do kešeně! Už vidím ty dva miliony důchodců, jak spouští počítače, aby zvěděli více na „vévévé…”

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]