V rozhlasovém pořadu posluchači telefonicky odpovídali na otázku, co od roku 1990 považují u nás za největší nespravedlnost. Každý z nich viděl největší nespravedlnost v něčem jiném, co člověk, to jiný názor, to odlišná odpověď. Co tedy lidem nejvíce vadí?
Že bývalí funkcionáři KSČ nebyli potrestáni a mnozí jsou teď dobře situovaní. Že nebyli potrestáni ti, co se v padesátých letech podíleli na represích a na týrání vězňů. Že bývalí vězňové z let německé okupace a z let padesátých nebyli dosud odškodněni. Že navrácení majetku šlechtě a církvi právně překročilo ústavu z první republiky. Že nám špatně dopadla privatizace, na kterou pak doplatila většina lidí. Že u nás vládnou mafie z celého světa. Že jsme podpořili válku proti Jugoslávii, která byla válkou proti obyčejným lidem. Že máme uměle vytvořené milionáře, kteří na nás zbohatli všemožnými podvody, třeba tunelováním bank, podniků a podobně. Že se rozkradl majetek, který měl původně sloužit ku prospěchu všem občanům.
Jistě, vy jako čtenáři byste mohli přidávat ještě další nespravedlnosti, na které se zapomnělo. Jako například to, že se člověk nemůže domoci svých práv, třeba práva na práci, že pracuje, avšak nedostává mzdu, zatímco jiný nepracuje, a přitom si žije jako v ráji. Tak bychom mohli pořídit soupis všech nespravedlností z doby minulé i současné, které se nám v posledních letech pěkně nakupily a sečetly. Přiznejme si však také, že mnohé z nich tu máme jen proto, že už v samém počátku jejich zrození jsme je nechávali bujet, protože jsme k nim byli lhostejní a zdánlivě se nás netýkaly, nebo jsme je ani vidět nechtěli, anebo jsme se báli proti nim cokoliv dělat. Ony nespravedlnosti nás přerostly. Svět nikdy nebyl a nebude spravedlivý, ale vždycky půjde o míru opřenou o zákony, aby nespravedlnosti bylo co nejméně, aby občan věděl, že nakonec se spravedlnosti vždycky dovolá. Právě toho se nám zoufale nedostává.
Pokud mne se týče, tak ze největší nespravedlnost považuji to, že jsme jako základní společenskou normu přijali sociální nerovnost, a tu jsme povýšili na spravedlnost. Odnože mnohých dalších nespravedlností vyrůstají právě odtud.
Autor: Michal Černík
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |