KAREL BOUŠEK

U Divoké Orlice

Kolikátý již verš na bělice a pstruhy
a kolikátá asonance když po jezech se plazí slunce
      všemi barvami duhy
Kolikrát k Potštejnu v Lipové aleji
      házel jsem po tobě okem
A ty zase pro mne rychlým svým tokem
hrávala's čím dále směleji
      každé snad jaro a každé léto
na xylofon a pianetto
Kolikátý už verš jsem napsal na tvé vody
      nehluboké a dosud čiré
I na tvé břehy uhrančivé
      s kameny po nichž chodí děti
Však stále se mi zdá že málo
      zahrnujeme tě chválou
a že ti dodnes dlužím píseň
      i té naší vzácně krásné podorlické krajině
Vzácnější než bývá k stáru mládí
A jasnější světel na tvé živost zrcadlící hladině

Ze sbírky Básně k listům z kalendáře

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]