Na zebrovém přechodu v pražském Jižním Městě jsem dal zavčas mávnutím ruky řidičům na vědomí, že míním stihnout přijíždějící autobus číslo 213. První vůz - kdybych neuskočil - by mne svou vysokou rychlostí zbavil života.
   Druhého řidiče jsem považoval za milosrdnějšího; ukázal mi však zdvižený ukazováček a šlápl na plyn.
   Měl jsem namále!
   Zprvu jsem nevěděl, co si mám myslet, pak jsem pochopil - vždyť příklady táhnou.
   V prostorách zahrady Úřadu vlády letos její vládce v Den dětí před dětmi prohlásil, že rodina byla, je a bude základem státu; rozesmál mne - po masírovací volební kampani, v níž rodina a manželství hrály nejdůležitější roli, šlo nejspíše o žert.
   Na interpelaci poslance, že nevěří báchorkám o propuštění zmíněné osoby, že musela z politických důvodů kdysi opustit Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě, aby následně studovala na vysoké škole v Ostravě, slyším následnou opravu, že šlo o propuštění z armády.
   Šlo tedy o předcházející bohabojnou lež.
   Občas zaslechnu od jmenovaného ordnerské výkřiky, dozvídám se o jeho křepčení na bývalých hrobech v Národním památníku na Žižkově a zase ticho po pěšině.
   Nic se neděje, nevychovanec se otřepe a jede se dál. Kára, na níž se vezou zloději, privatizátoři a tuneláři se všem dohromady, docela poctivým lidem, hromově vysmívá.
   Jak dlouho ještě budu žít v zemi, kterou vedou lidé pochybných mravních a morálních kvalit?
   Dneska jsem četl slova na piedestalu pomníku Antonína Švehly v Praze 10-Hostivaři: "Demokracie není nic jiného než pořádek! Dávejte o volbách pozor, koho si zvolíte do čela, bude vám vládnout!"
   A nalézám odpověď na všechny otázky, které mi běhají hlavou: v čele té vítězné strany s přeběhlíky stojí nevychovanec; co tedy ještě chtít více?



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)