Vzpomínka na tvůrce krásných obrazů, posvěcených neobvyklým pohledem na věci, které ho od mládí obklopovaly a kterým dal svůj neobvyklý nadhled.
   Ptáte se, o koho se jedná. Jeho jména je Kamil Lhoták, výtvarný básník starých dvorků, na nichž parkovala auta, která se ještě natáčela klikou motocyklů, jež sváděly velký boj za to »jet, či nejet«, nekonečných prostorů krajin, v kterých dominovala koule či kužel s okřídleným praporkem, jenž pestrobarevně zdůrazňoval statický pohyb této nekonečné krásy vzducholodí, které zabloudily kdesi v parku plném lidí a stromů, a balonů, jež z oblaků sledují rej cyklistů (a které básník Karel Sýs popsal svými verši), letadel potažených plátnem, v nichž pilot sedící na empajru byl rád, že se letadlo dalo vůbec do pohybu a uletělo pár set metrů, a jiných jemu milých atributů, které orámoval obrazem jednoruké slečny.
   Tento kumštýř se narodil 25. července 1912. Byla to doba, kdy nad českými červenobílými zeměmi panovala žlutočerně pruhovaná ruka Františka Josefa I., milujícího jako malý Kamil krupicovou kaši, a kdy se kdesi v Severním oceánu potopil nepotopitelný div tehdejší techniky, parník jménem Titanik, a kdy se o několik let později schylovalo k ještě větší tragédii, zvané I. světová válka.
   Pokud jde o Kamila Lhotáka, věřím, že u jeho kolébky, či v čem jako novorozeně ležel, stály tři sudičky, které mu do vínku daly dar nevšedního výtvarného nadání vytvořit dílo, jež nás dodnes obklopuje svou originalitou. Klobouk dolů před takovým člověkem, který bez akademického vzdělání dovedl svou výtvarnou pílí tuto nevšední krásu vytvořit.
   Letos je tomu již 100 let, co se mistr narodil a je veliká škoda, že se této události nevěnuje větší pozornost!
   Kamil Lhoták byl již v letech válečných členem významné umělecké »Skupiny 42«, kde jeho kolegy byli tak významní umělci jako František Gross, František Hudeček, Jan Kotík, Karel Souček, Ladislav Zívr a mnoho dalších.
   Osudové setkání čekalo Kamila Lhotáka v 60. letech minulého století s Annou Andrštovou, ženou, kterou znal už od mládí a která bylo poznamenaná fyzickým handicapem (sám Kamil Lhoták drobným problémem trpěl také). Tato žena se stala nejen jeho životní partnerkou, ale velmi často malovaným modelem. »Dcera velkoměsta« se jmenují tyto slavné obrazy, které v poválečných letech na výstavě »Skupiny 42« obdivoval sám velký Pablo Picasso, jenž tuto výstavu shlédl.
   Kamil Lhoták byl také významný ilustrátor. Z knih, které opatřil výtvarným doprovodem, bych chtěl vyzvednout dílo Adolfa Branalda Dědeček automobil, kdy při zfilmování této předlohy působil jako i výtvarný poradce. Významným příspěvkem v jeho ilustrační tvorbě je práce na knize Marka Twaina Tom Sawyer a Huckleberry Finn. Svou výtvarnou výzdobou obohatil ještě mnoho knih. Jeho ilustrátorské dílo je pozoruhodné a svou kvalitou se zařadilo do povědomí čtenářů nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích.
   Co dodat na závěr mého skromného vzpomínání na velkého mistra. Kamil Lhoták, okřídlený svým lyrickým civilismem či magickým realismem, se zapsal do množiny světových malířů. Konec konců tuto slávu mu jako malému chlapci předpověděly již tři sudičky…

   VOJTĚCH KOLAŘÍK
   malíř a grafik



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)