Josef Havel, který je rodákem z Litomyšle a žije v Ústí nad Orlicí, rozhodně není čtenářům neznámý, zvláště těm, kteří si oblíbili literaturu faktu. Až na několik publikací se věnuje období 2. světové války. Již v roce 1993 mu nakladatelství Svět křídel v Chebu vydalo první knížku tohoto charakteru, In memoriam…, v níž popsal osudy Václava Pánka a Josefa Bohdana Mikuláštíka, kteří jako letci RAF aktivně přispěli ke konečnému vítězství nad nacistickým Německem. Následovala Poupata ožehlá nenávistí (Oftis Ústí nad Orlicí, 2000, která se dočkala i druhého vydání) z období po tzv. heydrichiádě, které patří k nejtragičtějším v dějinách českého národa během druhé světové války. V roce 2002 v Oftisu vyšla kniha Štvancem svědomí, námětově navazující na boj našich letců v RAF za války. V roce 2005 přidal rovněž v Oftisu knihu Oběti předcházejí vítězství. Pojednává o událostech před více než šedesáti lety a je až neuvěřitelné, jak aktuální obsah přinesla v době, kdy byl novodobými vykládači historie za vydatné pomoci sdělovacích prostředků cílevědomě znevažován a zpochybňován boj českého národa za osvobození od fašismu a dokonce za záchranu před úplnou likvidací. V průběhu roku 2007 vydal v Oftisu publikaci Ve službách jeho Veličenstva, což je odskok k 1. světové válce, ale také knihu Nikdy se nevzdávat (v nakladatelství Ostrov Praha), v níž popisuje odchod Zdeňka Škarvady z Československa okupovaného německou armádou v roce 1939 do Polska, a po jeho katastrofální porážce strastiplnou a dramatickou cestu přes SSSR, Indii a kolem Afriky do Velké Británie, kde nastoupil k 310. čs. stíhací peruti RAF. V ní létal až do osudného pádu do moře v únoru 1942. Z německého zajateckého tábora byl osvobozen teprve v květnu 1945.
   V roce 2012 Josef Havel přichází s knihou REBEL V OBLACÍCH. Vydal ji znovu v Oftisu v Ústí nad Orlicí, v pevné vazbě a rozsahu úctyhodných 495 stran. Vyšla ke stému výročí narození Otakara Hrubého, letce bojujícího v řadách RAF a později i československého letectva ve Velké Británii, nositele mnoha našich, francouzských a britských vojenských řádů včetně DFC – Záslužného leteckého kříže.
   Autor knihu uvádí mottem plukovníka ve výslužbě Otakara Hrubého: Hrdinství neexistuje. Je to vlastně čin, který vychází z dokonalého zoufalství. Kdy se člověk dostane do situace, ve které si absolutně neví rady a je mu naprosto jedno, zda se z ní dostane nebo ne. Někdy to vyjde, někdy – bohužel – také ne! Netuším, kdy si toto tvrzení Otakar Hrubý zapsal či vyslovil, ale nemohu se zbavit pocitu, že to není tak úplně pravda. Ponechám si to však pro sebe, řekněme z pietní úcty k člověku, který prošel těmi válečnými časy a svými činy prokázal nevšední odvahu. Jen skromně podotknu, že o tom, co je hrdinství, nerozhoduje člověk, ale jeho čin.
   Důležité je vyslovit, že Havel nám Otakara Hrubého, rodáka z Nové Paky, představuje takového, jaký nejspíš skutečně byl, ne jako legendu stojící na piedestalu, nedotknutelnou, zasluhující časté přimhouření oka, což v minulosti pracovalo v neprospěch těch, které jsme chtěli oslavit.
   Již tradičně skromný stránkový úvod autora, v němž poodhaluje mnohé z práce na knize, mě přesvědčil, že budu číst znovu fakta podložená mnoha rozhovory s blízkými a přáteli, studiem pozůstalosti, archivních dokumentů a již vydané literatury, která se této záležitosti dotýká. Podle mne Josef Havel zvolil ten nejpříhodnější a současně nejpřirozenější způsob, kterým o letci Otakaru Hrubém vypovědět, co je třeba. Od první části nazvané Od kolíbky k oblakům, až po šestou – Zadostiučinění, jsme plni napětí, jak to vlastně skončí, a sedmá část – Stručný souhrn nám tabulkově zopakuje úspěchy pilota Hrubého ve vzdušných bojích, typy letadel, na kterých létal, připomeneme si válečné řády a vyznamenání, hodnosti, jež získal v cizinecké legii a francouzském koloniálním letectvu, v britské RAF i v ČSR, i vracení vojenské cti při rehabilitaci v roce 1969 a 1990.
   Nemělo by význam, kdybych se rozepisoval o nelehké pouti tehdy četaře Otakara Hrubého přes Polsko a Francii do sídla cizinecké legie v Alžírsku a jeho osudech až do vzniku
   čs. letectva v rámci RAF, u stíhacích perutí až po konec války, o nadějích a zásahu proti odbojářům. Něco zestručňovat je nejlepší cesta ke zkreslení, knihu je třeba přečíst. Troufám si tvrdit, že se čtenář dozví i mnoho nového. Například i o poměrně značných rozporech v rámci západního odboje. Kladem knihy je i několik bloků dobových fotografií, mapek, kopií dokumentů, které čtené bezesporu podpoří.
   A závěrem mi dovolte vyslovit, že od chvíle, kdy jsem knihu Josefa Havla Rebel v oblacích dočetl, nemohu se zbavit myšlenky, že by toto dovršení trilogie o naších letcích, kteří bojovali v řadách RAF a později i v československém letectvu, jistě zasloužilo, aby si získalo pozornost příslušných orgánů KALFU při udělování výročních cen za významná díla v oblasti literatury faktu.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]