Ne základnám!
   
   Česká republika dojednala s USA smlouvu SOFA o pobytu amerických vojsk na našem území.
   Oznámili nám to jako hotovou věc. Ale čím jménem to s Američany dohodli a následně v Londýně podepsali, to už neuvádějí. Naším jménem to tedy rozhodně nebylo, stále více než dvě třetiny občanů ČR jsou proti základně a za konání referenda. Současný český establishment pokračuje tak jen v dalších krocích, aby dosáhl splnění zadání, které dostal, tedy zřízení americké základny NMD (Národní protiraketové obrany USA) u nás v ČR, a to přes protesty a proti vůli většiny občanů. Nemluvě již vůbec o tom, že ve volbách k tomu žádná politická strana nedostala od svých voličů mandát, ostatně to ani žádná strana neměla ve svém volebním programu.
   Jak se bohužel stává tady v Čechách zvykem, chtějí rozhodnout o nás bez nás. Doufají samozřejmě, že samotné podepsání smlouvy o umístění radarové základny a následující podpis smlouvy SOFA o pobytu amerických vojsk na našem území oslabí sílu protestů a nesouhlasu, a lidé a nebo alespoň jejich velká část rezignují. Je pravdou, že když nám lidé nyní podepisují naší petici za referendum k americkému radaru, část se jich zároveň ptá, jestli to ještě vůbec má cenu, když už smlouva o radaru je podepsaná.
   Podpisem jedné i druhé smlouvy tento boj proti základně zdaleka nekončí. A vládnoucí koalice nemá zdaleka nic jisté, schválení v Poslanecké sněmovně totiž zatím nehrozí. Topolánek se sice při hlasování spoléhá na přeběhlíky a zrádce ze socdem, ale ti se ve své většině radí s jedním důchodcem na Vysočině, o kterém je ale známo, že je zásadně proti radaru. A dvě poslankyně ze Strany zelených již svůj nesouhlas s radarem deklarovaly dříve. Na tom staronový předseda této strany těžko cokoliv změní. Snaha o vydírání jedné z poslankyň Zelených se taky minula účinkem, A naše občanská iniciativa bude dál pokračovat ve svých aktivitách; zároveň budeme stále připomínat poslancům jejich odpovědnost za směřování a osud naší země, jako naposledy lidským řetězem z Palachova náměstí k Poslanecké sněmovně. Ti uvnitř nemohli přeslechnout naše skandované poselství, aby nehlasovali pro US radarovou základnu v České republice, a tak respektovali vůli 70 % občanů této země.
   Reakce mainstreamových médií byla příznačná, třeba ty největší televize včetně té naší takzvaně veřejnoprávní se o lidském řetězu ani slovem nezmínily. Marně jsem čekal byť i jen sebemenší zmínku. Zdá se, že v budoucnu se budeme střetávat nejen s pomlouvačnými útoky mainstreamových médií typu "Kdo vás platí? Rusáci, co?", ale stále více i s taktikou úplného mlčení o akcích naší OI Ne základnám. A to nemluvím o vyřvávání různých hulvátů a primitivů na aktivisty naší iniciativy u petičních stánků.
   Zdá se, jako by agresivita a zloba příznivců radaru narůstala. Nejsou řídké ani pokusy našich odpůrců podepsané petiční archy nám sebrat a roztrhat je, a přitom povalit i stolek a rozházet po zemi naše samolepky a letáky.
   Ale naprostá většina lidí je na naší straně. Těm všem patří poděkování i za slova podpory, které se nám od nich dostává. Obzvláště po výměnách názorů s agresivnějšími příznivci radaru je to úplný balzám na duši. Nemají žádné skutečné argumenty pro radar, proto sahají ke lžím, polopravdám a pomluvám, používají všech prostředků pro vymývání mozků lidem. Veřejnoprávní televize tak třeba systematicky účast na našich protiradarových demonstracích snižuje, při té poslední na několik set lidí, místo skutečných 2 až 3000 demonstrantů. Zmenšují tak alespoň mediálně význam těchto protiradarových akcí. Mainstreamovým médiím se v současnosti ani bombastickou, přesto prázdnou a falešnou kampaní k výročí 21. srpna 1968, ani mediální štvanicí na Rusko za válečný konflikt, který zahájila Gruzie v Jižní Osetii, nepodařilo změnit holý fakt, že stále více než dvě třetiny občanů České republiky jsou proti americké radarové základně. A to nás nepřestávají přitom stále krmit Íránem a hrozbou jeho balistických raket.
   Jakže to bylo v té pohádce? Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku, jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme, vábí tam Smolíčka pacholíčka jezinky.
   Jak to dopadlo, víme.
   Když sem Američany s tou jejich základnou pustíme, jak to dopadne, dobře tušíme.

   JAN POLÁČEK, člen/aktivista OI Ne základnám
   

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]