Súseda Aneša, veliká čtenářka, kerá si eště furt myslí, že co je psané, je aj dané a pravda šeckých pravd, pořídila si na jakémsi bazaru knížku, kde sú pěkně podle abecédy seřazené plky a frky, opakované v novinách, v rádiu aj televízi do alelujá. Čerchmant ví, čeho sa dohadovala, co to sú ty fluskule, ale teď je celá nafrněná, jak už ví, co a jak sa má a nemá řeknút. - Podiv sa tam, Anešo, požádala sem ju v sobotu v konzumu, podiv sa tam, co sa tam píše o tej odpovědi, šak víš, jak Lucka odsékla svojemu tatíčkovi starostovi, dyž ju poučoval, že sa nehodí, aby sa děvčica, zvlášč dyž je to cérka z gruntu a navrch starostovo děcko, na zábavách v okolí a nedajbože aj snáď u nás za peníze - nestyda nestydatá - slékala. Odsékla mu, co sa stará, že je to práca jako každá iná a že sa nemá za co hanbit. Pochytila to určitě z televíze, tam to hlásá jedna lehká děvčica za druhú, pravda, až za tmy, ve dně né, a žádná sa přitom ani nezačervená. Už v nedělu na mňa Aneša idúc z hrubej mávala, že nic, že to žádná fluskula asi néni, asi to eště ten spisovatel neslyšél alebo rači dělá, že neslyšél. Aby sa zdálo, že flundry nésú jeho obor. Tož zme daly s Božkou hlavy dohromady, že skusíme, co to dá, až sa Božka (je to potvora potvor!) ve zpovědnici našeho velebníčka vyptá, eslivá je aj jeho práca jako každá iná. Třebárs jako tá, na kerú sa dala Lucka a tatíček s tým nic nezmože, má už přecej osmnáct a lidská práva. Tak zme sa s Božkou nařehtaly, co na to velebníček, dyž mu Božka připomene, že obá při tej práci musia pokleknút, on před oltářem, Lucka před galánama na jednu noc, aby dobře zblízka viděla na punt, dyž im potom rozpíná gatě.
V sobotu snáď konečně donde synovec z Prahy, pro samú prácu už sa tu pět neděl neukázal, tak aj jeho sa budu ptat, jak to je s tema prácama: je každá jako iná? Dyby ano, tak si už páni poslanci, vyslanci, senátoři a páni a paní v novinách, v rádiu, v televízi, v bankách a na súdoch nemajú s nebohýma děvčicama z Perlovej a z Dubí aj tady z hanbinců u rakúských hraníc co vyčítat. Práca jako každá iná! Pravda, sice každá jako iná, ale každá taky inak placená. V tom sa nemože nějaký ten učitél alebo dojička z chléva s děvčicou, kerá dojí zazobané kunčafty, nikdy rovnat! S tou je na stejnej úrovni tak ministr lebo aj manažér. Práca je sice každá jako každá iná, ale práca děvčic, kerým řádně neoblečeným ide o zdraví a někdá aj o život, dyž sa v tej svej práci rozparádí, přecej enem sa víc rovná těžkej a nebezpečnej práci šeckých tech novinářů a politiků a manažérů a bankéřů. A přitom ani u nich nezáleží, bodéť, ani tak na práci, která je inak každá jako iná, jak na tom, jak vypadajú! Hlavně fajn vypadat! To na svět a na lidi platí! Dyž sa člověk prodává!
Autor: Renáta Slováčková
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)