Hlas z ulice? Kdepak, v jakémsi bulváru mne zarazila tato věta, ovšem bez otazníku, prostě jako holý fakt. Uhodil na jednu z citlivých životních strun, které si určitý typ lidí bytostně chrání jako cenný zdroj živé vody, z níž čerpá životodárné posilující doušky, zvláště v těžkých dobách. Kdy se jeho vůle, deptána pocity bezmoci, vyčerpávána lidskou lhostejností a zejména slábnoucí odpovědností, zlovůlí a cynismem mocných.
   Vybavil jsem si nezapomenutelné okamžiky ve Vinohradském divadle, jehož jeviště opanoval tehdy věkem mnohem mladší právě Jaromír Hanzlík. V ústřední postavě ruského cara. Úmyslně se chci vyhnout silným obdivným slovům, protože by stejně nevystihla hloubku prožitku. Skvělé herecké mistrovství, propojené fyzickým vypětím z kostýmní náročnosti a z téměř tříhodinového nepřetržitého pohybu na scéně. Marně jsem přes svůj pokročilý věk hledal v paměti obdobu v nespočitatelném množství různých, především televizních inscenací. Jeho široká herecká kvalita se projevila mimo jiné v Postřižinách, v populárních Dietlových seriálech, např. v Sanitce a v nedávno na Primě reprizovaném seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře, jehož uvedení se jako čert kříže zřejmě bála vysvěcená veřejnoprávní Česká televize. I v něm předvedl spolu s panem Luďkem Munzarem mistrný výkon v roli jeho pokrokového syna. A to nemluvím o vynikající roli bezdomovce, prožívajícího strastiplnou pouť lhostejnou polistopadovou společností…
   Nemám právo rozpitvávat jeho život po listopadovém převratu a zvláště důvody přechodného pobytu ve Švýcarsku. Na základě vlastních zkušeností i prožitků z oné doby si však umím živě představit motivaci tehdejšího rozhodnutí, umocněnou prostředím a chováním značné části uměleckých elit, které si osvojují právo bezcitně soudit druhé bez potřebné míry odvahy podívat se do vlastního zrcadla pravdy.
   Nevěřím, že by herec jeho velikosti byl schopný výše uvedeného rozhodnutí. Zvláště s ohledem na skutečnost, že mnoho herců významných jmen se vyžívá v bohatě finančně saturovaných rolí velmi pochybných televizních seriálů. Byť dekorovaných všelijakými cenami a falešně popularizovaných barnumskou reklamou, s naprosto pomíjivými hodnotami. Ke své vlastní škodě se herci zaplétají do víc než pochybných ideologických ekvilibristik v příkrém rozporu s osudy nezapomenutelných skutečných hereckých osobností, jejichž příběhy více než padesát let trvale obohacují televizní obrazovky a posilují život poctivých čestných lidí. Mezi ně má právě Jaromír Hanzlík bezesporu nakročeno!

   JAROSLAV BRYKNAR, Rudník-Arnultovice



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)