Uhlí do banky

   Peníze se díky kapitalistickým machinacím staly jakousi iluzorní hodnotou, která se může klonovat a množit sama ze sebe, bez přičinění jakékoliv práce či odrazu od nějaké reálné hodnoty (Wall Street Stock Exchange). Jelikož mi zdravý rozum velí, že se jedná jen o podvod a past nastraženou na nás obyčejné lidi, rozhodl jsem se zvolit reálnou hodnotu a vstoupit s ní do obchodování s „penězi“. Festival se odehrával v Ostravě, která byla symbolem dolování uhlí a která se po „osvobozující revoluci“ stala městem s největší nezaměstnaností, zatímco místní finanční podnikatel a stavitel Havlovy knihovny, jakýsi Bakala, se stal nejbohatším člověkem v republice. Proto jsem za reálnou hodnotu zvolil uhlí. Uhlí je zároveň jednou z nejbezpečnějších komodit v obchodování s takzvanými hedgeovými fondy (jednoho z nových podvodných nástrojů na burze). Proto jsem se vypravil do místní ostravské banky, abych si tam otevřel peněžní účet, na který bych vložil dva kýble uhlí. Celá performance je popsána „reálně akční“ básní, jejíž první, tušenou část, jsem přečetl na schodech před bankou a druhou napsal až po reálné zkušenosti z performance.
   Tady je báseň a dvě fotky z performance, které přežily násilné vymazání záznamů přivolanou policií.

   Punčocha svatého Mikuláše
   Čteno před performancí jako předtucha:

   Připrav mně dva plechový kýble s uhlím
   Vyrazím s nimi do banky z mramoru
   Půjdu po schodech a úředníci se budou naklánět přes zábradlí oči vyvalené jako šílenci
   U jednoho z nich se zastavím, postavím kýble s černým zlatem na zem, on si utáhne kravatu
   a já ho požádám, ať mně otevře
   hedgeový účet, že si tam uložím hned teď všechny ty
   zčernalé zbytky krásy,
   zčernalý život miliónů let,
   zčernalou naději,
   zčernalý dech,
   zčernalou důvěru,
   zčernalé sliby
   a zčernalou pravdu
   Úředník znejistí a rukou přivolá ostrahu, která mě požádá, abych si vzal své zčernalé kýble a vypadnul z jejich bílého domu
   Já chytnu bankéře za kravatu, přitáhnu si ho ke mně přes stůl a zařvu mu do jeho úlisného ksichtu
   „Jestli mně neuložíš mé uhlí na věčný účet, tak ti ho narvu do tvého hlubokého černého jícnu vedoucího k šlehajícím podzemním ohňům!!!“
   Letím na ulici, uhlí rozsypané

   Připrav nám všem plechový kýble s uhlím

   Psáno po performanci jako záznam skutečné události:
   Vyrážím s kýblema do banky z mramoru
   Jdu po schodech a nikdo na mě nezírá jako šílenec
   Přistoupím k zákaznickému oddělení
   Ujme se mě příjemná mladá úřednice
   „Co to máte s sebou“?
   „Uhlí“
   „Jak vám můžu pomoct“?
   „Rád bych si otevřel účet ve vaší bance“
   Vypisujeme formuláře
   „Chci použít můj účet při obchodování s hedgeovými fondy,“ zdůrazňuji, zatímco úřednice hledí na moje doklady
   „Kolik jste schopen ukládat každý měsíc?“ ptá se
   „Minimálně stejnou hodnotu, jakou hodlám uložit dnes“
   „A kolik to bude“
   „Dva kýble uhlí“ a jeden kladu před ní na stůl
   Uhlí začíná doutnat, jako už by chtělo být sežehnuto plameny revoluce, při které se škvaří lidské maso a odpadá od bílých kostí…
   Úřednice znejistí a běží pro ředitelku ústavu
   „Okamžitě sundejte ten kýbl ze stolu,“ praví přísně rudá dáma, „Uhlí nemůžeme vložit na váš účet!“
   „Ale vždyť je to v současné době jedna z nejbezpečnějších komodit při obchodování s hedgeovýni fondy na Wall street!“ chrlím černý mour do jejích růžových lící
   Obě na mě zírají, ale nemají kravaty
   Tak za co je mám přitáhnout přes stůl a řvát jim do ksichtů?
   Odcházím s nepořízenou, kýble se mi houpají v rukách.
   U východu jsem zastaven ochrankou:
   „Sedněte si a čekejte“
   Diváci s foťáky a kamerami jsou obklopeni bankovními úředníky
   Mávání rukou
   Po mramorových schodech do centra moci přichází policisté:
   „Kde je ten s uhlím?“
   „Žádáme, ať vymažou všechnu dokumentaci“ huláká rudá vedoucí peněz
   Záznamy jsou, jako za starých estébáckých časů, vymazány
   Jen čtyři fotky přežijí
   „Nemáte v tom uhlí bombu?“ ptá se podsaditý policista
   „Možná. Ve věčnosti je vždycky schovaná nějaká bomba“ odpovídám
   Za policejního doprovodu odcházím na ulici, uhlí nerozsypané

   Připrav nám všem plechový kýble s uhlím


Autor: MILAN KOHOUT


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)