Pro autory i čtenáře může být setkání s tvorbou v jiném jazyce cestou k niternému poznání další kultury a odlišného způsobu myšlení. Přesto, že podle některých výkladů jakoby vítr změn už delší dobu nevál odjinud než ze západu, bylo by pošetilé stát zády k inspiraci ze země, kde se stále mluví a píše řečí Puškina a Čechova.
   Skupina literárně činných příznivců ruského jazyka vytvořila v letošním roce v Brně sdružení s dvojjazyčným názvem Souznění - Sozvučie. Pořádají autorská čtení, setkávají se i při jiných příležitostech souvisejících s poznáváním ruského jazyka, literatury a kultury. V říjnu například měli své zástupce na besedě s učiteli a studenty ruštiny v sídle Generálního konzulátu v Brně, byli hosty v komponovaném programu věnovanému současné ruské literatuře. Tradičním termínem setkání se staly také říjnové Dny národnostních menšin v Brně. V prosinci chtějí představit almanach z tvorby svých členů, který nyní sestavuje iniciátorka Souznění, básnířka Ljubov Vondroušková.
   V Souznění se prolíná několik jazyků, generací i tvůrčích žánrů. Nejmladší, začínající básníky v něm představují rusky píšící Almarah Pavlíčková a Kateřina Plchová, její sestra Olga Plchová píše své verše v angličtině. U vzniku spolku nechyběl ani předseda Asociace Ruských spolků v ČR Anatolij Rozov. Publicista, který například zdroje nepochopení či antipatií doporučuje hledat nikoliv v národním, ale spíše v individuálním plánu. Další příznivce z novinářských řad v Souznění zastupují Tibor David a Miloš Hudec.
   Básně některých členů Souznění začaly vznikat až ve zralejším věku, většinou v souvislosti se složitými životními okolnostmi. Patří k nim knižně publikující autoři českých veršů Eva Vodičková a Oldřich Prokop. Verše Taťány Kuxové vznikají někdy ve dvou jazykových variantách - kromě češtiny vyhledává i ruský inspirační zdroj. Poblíž Brna žijící básnířka Ljubov Vondroušková čerpá ve své tvorbě stále z lyrické obraznosti své rodné ruštiny. Jelikož je duší spolku Souznění, uveďme na ukázku její čtyřverší (v překladu Taťány Kuxové) o údělu básníka:

   Básníkův chléb vezdejší -
   na galejích duše,
   z okouzlení v měšci zvoní
   vysvlečené groše.

   Výraznou osobností je písničkářka Máša Kubátová. Jestliže v osmdesátých letech byly písně ruských bardů, zejména Vysockého a Okudžavy, na naše poměry zjevením neobvyklé síly, ani dnes není bezpředmětné protestovat proti hlouposti a nespravedlnostem. Podobně jako interpretka písní utlačovaných národů, která má na repertoáru kromě ruských také písně židovské a romské. Matka mladých básnířek Olga Plchová starší je malířkou a ilustrátorkou. Její kresby a obálka dotvoří připravovaný almanach literárního spolku.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]