Jeden z předních slovinských spisovatelů Žarko Petan oslavil letos 75. narozeniny (narozen 27. března 1929 v Lublani). Jde o neobyčejně plodného autora, vydal dosud 55 knih - povídek, románů, aforismů, divadelních a televizních her, pohádek, memoárů.
   Společnost přátel jižních Slovanů a nakladatelství Albert v Boskovicích vydaly k jeho výročí novelu O REVOLUCI A O SMRTI (Boskovice 2004, 99 str.). Ve slovinském originále se tato novela jmenuje Hoja za očetom (Cesta k otci) - a vyšla v prozaickém memoárovém souboru (roku 2000).
   Petan usiluje vystihnout jednak společenskou situaci za druhé světové války a v následujících letech, jednak složité vztahy v rodině - k otci, matce, bratrovi.
   Po válce byl Petan jako voják nařčen ze špionáže a pobyl rok a půl ve vězení, než se prokázala jeho nevina. Také osudy rodiny měly své problémy: z majetkových důvodů se rodiče rozvedli - a po čase se znovu sezdali, aby brzy oba zemřeli.
   Petan se soustřeďuje především na konec života členů rodiny a příbuzných. Ale překvapivé je, že závěrečná část vypráví o autorově úmrtí, když je ještě naživu a v pilné literární tvorbě. V den, kdy má zemřít, sveze v autě záhadnou dívku - a její vinou se srazí s kamionem a při srážce zahyne. »Mé zohavené tělo vytáhli po částech z úplně zmačkané plechovky, kterou hasiči, aby se dostali k mým pozemským ostatkům, rozřezali« (s. 97).
   Ale najdeme tu i optimističtější příběhy - např. autorovo setkání se stárnoucí ženou, která si jej spletla s někdejším milencem v době mládí, nebo tátovo zvaní známých na večeře, které sám připravoval dosti roztržitě (»...účastnící více či méně obratně skrývali svou pravou povahu, lež a přetvářka byly něco úplně obyčejného« (s. 71). Novelu přeložil Libor Doležán, předmluvu napsal Ivan Dorovský.
   Petan si překlad zaslouží, zatím kromě této novely byly do češtiny přeloženy jen dva svazky aforismů (1988, 1999).

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]