Když se v Havlíčkově Brodě odhalovala před rokem pamětní deska, dílo tamního sochaře Radka Dvořáka, vynikajícímu herci, na domě, v němž prožil dětství – umělci od pánaboha Pavlu Landovskému, vyvolalo to u některých obyvatel roztrpčení. Herec je odkázal do patřičných mezí a pohrozil jim holí – ale samotný nápad mu nebyl proti mysli. Teď jsem si v denním tisku přečetl, že do Zlaté kapličky – do foyeru Národního divadla byla nyní vnesena a umístěna vedle největších velikánů českého divadla - díky mecenášce Dadje Alternburg-Kohlové s manželem Danielem Peštou - busta žijícího dramatika, známého zejména z Divadla Na Zábradlí, Václava Havla. Ten prý byl podle své tajemnice sochařským bronzem „překvapen, poctěn a dojat“. Určitě nikomu nehrozil žádnou holí. Odhalení proběhlo ve vší tichosti a jistě i v pokoře. Na ohlasy divadelní veřejnosti si však musíme ještě chvíli počkat.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]