Sledovat na obrazovce ČT1 nedělní pořad Otázky Václava Moravce vskutku osvěží a naplní duši důvěrou v přítomnost a hlavně v budoucnost.
První část tohoto pořadu, jak se objevila na obrazovce 11. října, byla v podstatě věnována tomu, co naše »elity« (politické, právnické, ekonomické, etické atd.) tak rády, a tak pyšně nazývají »právním státem, v němž žijeme«, a také tomu, jak o tento »právní stát« pečlivě pečuje plzeňská právní fakulta, a jak o něj tudíž budou pečovat ti, co z ní po roce či po dvou coby právníci vycházejí, spolu s těmi, co vycházejí z právnických fakult »soukromých(?!)«: vtírá se nápad, zdali by nebylo dobře téže či obdobné koncepce vzdělání použít a využít třeba i na fakultách lékařských, k řešení problémů sužujících stát, jako je třeba trvalý nadbytek důchodců atd. Výraz »právní stát« se tak v souvislosti s Českou republikou mění v oxymorón, něco jako ve »veselý pohřeb«. Čeho jiného než demokracie?
Z právního hlediska byla ostatně neméně vzrušující i část druhá tohoto pořadu, věnovaná p. Klausovi a Lisabonské smlouvě. Připojit k Václavu Klausovi výraz prezident se stává těžším a těžším, Klaus jím chce být tak úporně, že jím být přestává, budí totiž stále neodbytnější dojem, že mu jde víc o sebe než o ty, jimž je prezidentem. Jako by chtěl spojení slov prezident a republika proměnit ve stejný oxymorón, jakým se stává výraz právní stát. Jistě, podporovat platnost Benešových dekretů je nezbytné, měl by však už jednou v diskusi, jakou moderuje třeba p. Moravec, někdo doložit, kdo a oč by při jejich »prolomení« přišel. Pádnější argument by se asi těžko hledal. Pro i proti.
Pravým osvěžením pořadu však bylo sledovat p. senátora Vondru, jak se snaží, aby na něm nebylo znát, že musí říkat něco jiného, než si myslí, a také prezidentova mluvčího p. Jakla, jak mluví sice »o věci«, ale ne »k věci«, neboli »od věci« a s ním nebohého p. Moravce, jak se s potížemi snaží spolknout fakt, že ho p. Jakl jen tak, jakoby nic, uvedl do souvislosti s »blbostí«, což je ostatně výraz, jaký by ve vážně vedené diskusi neměl mít právo na hostování. Divák pak neví: diskuse, nebo kabaret?
Autor: ZDENĚK FRÝBORT
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |