Napůl slunečné, napůl pošmourné počasí, které svádělo být venku i uvnitř, mě nakonec nechalo sedět u okna a pracovat na počítači. Jak tak v zápalu úprav článků ztrácím pojem o čase, pípl mi kolem 16. hodiny mobil. Zpráva, jíž jsem nemohl uvěřit a dost možná ani nevěřím teď, byla nesmírně bolavá. Náš velký spolupracovník na Stříbrném listování v Jihlavě, ještě větší básník a úplně největší ochránce přírody, opustil nás nečekaně v nedožitých 72 letech. Stalo se tak v noci z 19. na 20. října, necelý měsíc po jeho prvním veřejném čtení svých, bratrových a synových veršů „Pár křídel Holubích“ (24. září) při příležitosti vydání sbírky Štěstí v penzi.
Sjelo se nás tehdy do Jihlavy, jeho bydliště, opravdu hodně a plánů do budoucna jsme si po skončení výborně připraveného pořadu taky přichystali dost. Každopádně neponecháme jeho odkaz vyústit do ztracena a navážeme na jeho práci. Třetí Stříbrné listování, které se uskuteční 3. prosince (týden po slavnosti v Pardubicích), bude věnováno Karlu Holubovi. Domluvíme s paní Daňkovou, ředitelkou knihovny, podrobnosti co nejdříve. Pár křídel Holubích poletí dál.
Tu smutnou zvěst mi napsal Vladimír Mátl, a hned nato nezávisle i Bohuslava Kolmanová. Právě tito přátelé to byli, kdo uvedli zářijový pořad s verši rodiny Holubových.
Dalším poslem špatné zprávy byl Zdeněk Schlappl, který mi zavolal chvilku po návratu z procházky, na niž jsem se rozrušen okolnostmi vypravil. Táhlo mě to do přírody, která byla Karlovi tak blízká.
Ze všech oznámení plyne, jak moc znamenal pro nás všechny, jež stmelilo jihlavské Stříbrné listování. Za jeho uvedení do života se postavil právě Karel Holub a připravil tak živnou půdu pro obdobné pořady na malebné Vysočině.
Drahý Karle, posíláme Ti velké díky za Tvůj obětavý život. Posíláme Ti ho do básnického nebe, plného přírody, lásky, přátelství.
Autor: JIŘÍ BRUTHANS
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)