Cena Planeto
   Španělský spisovatel Eduardo Mendoza získal Cenu Planeto, která je dotována částkou 601 000 euro. Porota udělila cenu sedmapadesátiletému spisovateli za jeho román Riňa de gatos (Kočičí zápas). Obsahem knihy je příběh mladého anglického experta umění, který v Madridu zažije bouřlivé období před začátkem španělské občanské války (1936-1939).
   Udělení ceny Mendozovi je překvapením, jelikož často ceny dostávají dosud neznámí spisovatelé.
   Cena Planeto je, po Nobelově ceně za literaturu, finančně nejlépe dotovanou cenou. Letos bylo uchazeči o atraktivní cenu do soutěže zasláno asi 500 děl, především ze Španělska a Latinské Ameriky.

   Jsou Švýcaři lepšími Němci?
   Kulturní korespondent listu Frankfurter Allgemeine Zeitung v Ženevě Jürg Altwegg (společně s Rogerem de Weckem) napsal zajímavé dílo o napjatých vztazích mezi Švýcarskem a Německem. Navazuje na publikaci Švýcarská kráva a švábská (německá) svině. Jde o jazyk politiků, minulost, kulturu a peníze. Slovní klišé jsou oživována, komplexy odkrývány, konflikty tematizovány a též citován Gottfried Keller: »Na co stačím jako Němec a kdy jsem Švýcar?« Günter Netzer líčí, jak ve švýcarské televizi začalo jeho působení coby komentátora a jak se stal dobrým Němcem a Švýcarem.
   Publikaci Jürga Altweggga a Rogera de Wecke Sind die Schweizer die besseren Deutschen? Der Hass auf die kleinen Unterschiede (Jsou Švýcaři lepšími Němci? Nesmiřitelná nenávist kvůli malým rozdílům) vydalo nakladatelství Nagel a Kimche v Curychu v roce 2010, kniha má 160 stran.

   Prolévání krve ve jménu Boha
   Letos vyšla v Německu publikace Thomase Asbridge Die Kreuzzüge (Křížové výpravy), kterou z angličtiny přeložila Susanne Heldová a vydalo nakladatelství Klett-Cotta ve Stuttgartu 2010, publikace má 817 stran.
   V 11. století řešili vysocí církevní funkcionáři západní Evropy v Clermontu četné palčivé otázky, včetně manželského života krále Filipa. Avšak v předposlední den koncilu 27. listopadu 1095 papež Urban II. promluvil na zcela jiné téma - křesťané v Orientu jsou v tísni, jsou ohrožováni muslimy. Vylíčil hrůzy, kterých se dopouštějí muslimové na křesťanech. Vyzval všechny, aby se chopili zbraní a spěchali bratrům ve víře na Východě pomoci. Kdo takovou ozbrojenou pouť do Svaté země podnikne, tomu papež přislíbil, že mu církev odpustí všechny hříchy.
   Zřídka mívá projev tak dalekosáhlé účinky, jako mělo toto kázání. Začalo století, ve kterém se prolévala krev ve jménu božím, bylo to období křižáckých válek.
   Britský historik působivě vylíčil papežova slova. Čtenář má dojem, že je vyslechl v předních řadách. Jak se čtenář dozvídá, přesně o 200 let později, kdy byl Jeruzalém již dávno dobyt, o papežově kázání neexistují žádné přesné záznamy. Ve skutečnosti existují jenom nepřímé závěry, o jejichž pravost se historikové přou. Mnozí dokonce zpochybňují, zda papež Urban vyzval k tomu, aby byl Jeruzalém osvobozen.
   V knize se Asbridge věnoval prvnímu století války na Východě, zaujali ho velcí muži a bitvy.
   Co nám křižácké války ještě mohou říci? Autorova odpověď je zajímavá: »Celkově bychom měli křižácké války nechat tam, kam patří – v minulosti.«



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)