Jak to vidím z Vysočiny

   Iniciativa Ne základnám vyhlásila před časem výtvarnou soutěž amatérů R a R není fér! aneb Od základu proti základnám a oslovila děti od těch nejmenších, od dvou let až po patnáctileté. Ve středu 17. října letošního roku se sešla v Praze nad dodanými pracemi komise, složená z profesionálních výtvarných umělců k vyhodnocení těch nejlepších. Byla jsem jednou z nich.
   Nejlepší? Těžko určit. Defilovaly přede mnou půvabné práce těch nejmenších až po práce těch z nejvyšší věkové kategorie, patnáctiletých. Kresby, akvarely, pastely, tempery, každý použil k seberealizaci techniku, která mu byla nejbližší. S narůstajícím věkem nabývaly kresby a malby na promyšlenosti, konkrétnosti, musím říci i názorové tvrdosti a přímočarosti. Všechny výtvarné projevy spojovalo jedno téma: radar, zbraně, vojenská letadla a zásadní Ne, vyjádřené mnoha způsoby. Od psaných textů a sloganů, po grafické zkratky a škrty s výmluvným a jasným zobrazením.
   U těch nejmenších převládalo zobrazení krajiny, v několika případech i se zakreslením územní mapy oblasti plánovaného umístnění radaru. Ale hlavně půvabně nakreslený domov, jak to jen děti umí: domy, zahrady, les, louky, děti, rostliny, motýli, ryby, ptáci, stromy, slunce. Z některých obrázků zamrazilo až po přečtení názvu na zadní straně listu: Stromy a strašidla, Les a oheň, Bubáci a slunce, Nebe a bouře. Jen jsem litovala, že z časových důvodů nemohu postát u každého výtvoru té neobyčejné dětské fantazie déle. Mít možnost proniknout do mysli těch nejmenších a poodhalit to, co je k nakreslení a volbě námětů inspirovalo.
   Ti starší měli doličný předmět (radar), o který se jednalo, velmi podrobně prozkoumaný a přesně výtvarně zpracovaný. Jestlipak si jednou vzpomenou, až budou velcí, že už se jako děti vyjádřily k problému, na který se nás dospělých nikdo neptá, nechce se ptát a nechce ani slyšet názor. Ony tu možnost dostaly a využily jí dokonale. Odpověď byla jednoznačná: ne radarům, ne zbrojení, ne válčení! Jednoduchá filozofie: žít v míru, mít práci a být bez obav o zítřejší den. Obávám se, že tato přání budou dlouho jen dětskými sny, vlastně nejen dětskými. A tak se už dnes těším na vernisáž výstavy z prací malých výtvarníků, těším se, až poznám ty, kteří se soutěže zúčastnili, protože úspěšní byli všichni. Shrnuto a podtrženo -
   Někdo hlásá ano,
   my říkáme Ne!
   Nechceme se dočkat
   dlouhé doby zlé.
   Slovo mír je vyškrtnuto
   ze všech slovníků.
   Skromně žebrá o přízeň
   u světa patníků.

Autor: BOHUMILA SARNOVÁ


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)