TAŤÁNA KRÁLOVÁ
Hlas
Nejdřív byl hlas a táhl sítí
můj dotek k tobě do dálky,
ty jsi mi z oken schránky svítil
žlutým signálem obálky.

Potom v kajutě živých duší
zhasli a zamkli spiklenci.
A co ten hlas, co zní mi v uších?
Je na mé vlastní frekvenci?

Že by se táhl mezi časem?
Vlnami? Vzduchem? Mimoděk?
Slyším se mluvit stejným hlasem.
A z druhé strany: Tady vděk!

Všechno jde, když se chce
Jenom si neklást těžké podmínky.
Jen když se lehké nitky protnout v osnově,
zpevnit je uzlem.
Copak jsem to chtěla?
Hýčkat tě celým kapesníkem duše
a jenom šrámy čistit cípkem těla.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)