Již za první republiky zpopularizovali trampové pozdrav ahoj. Avšak za minulého režimu se někomu nahoře nelíbilo, že nemáme společný československý pozdrav. Nazdar bylo české, vzniklo v 19. století, když český lid přispíval na sbírku pro stavbu Národního divadla. Tenkrát dávali všichni vlastenci rádi, i když toho moc neměli. Říkávali, že to dali „na zdar“ celé akce. Slováci v latinizujících Uhrách si zvykli na běžný pozdrav „servus“, tj. služebník. Tak se vyvinula snaha, a veslařský pozdrav ahoj se pomalu vžil. Němci pak při návštěvě ČSR i při poslechu se velice divili, proč se v Československu používá prý německé ahoj. Encyklopedická příručka Der Sprach Brockhaus na str. 10 poučuje, že „ahoj“ je původně zvolání ve významu pozor, např. pozor loď. Zvolání používali lodníci na dolním toku Labe, původně aby nedošlo k srážce, pak se z toho stal pozdrav lodníků, především na Labi. Ahoj se dá jakoby vyzpívat (áááhóóój). Ale náš český pozdrav Nazdar dovedli za druhé světové války krásně vyzpívat i francouzští zajatci v táborech. Radostně zvolali „Nazdáááár“, kdykoli při bombardování zahlédli zásah spojeneckého letectva. Dotazujícím se německým strážcům odpovídali, že tomu stejně nerozumějí, že je to prý česky. „Nix verštéhen, čechiš.“
   Výraz „ahoj“ najde každý i v pravopisné příručce Der Grosse Duden - Rechtscheribung, která doporučuje psát to slovo s malým počátečním písmenem. Krátký německý pozdrav rozšířili zpočátku kajakáři po celé ČSR. Stručnost si vždy úspěšně razí cestu. Všichni znají italské Ciao, což je malá obdoba českého nazdar. Němci také rádi zdraví stručně. Mnozí se loučí již vžitým Džis a marně to někteří hledají ve slovnících, jiné ani nezajímá, odkud ten pozdrav je, hlavně že se vžil. Pozdrav pochází z esperanta, je to zkrácenina z Gis la revido, vzniklá obdobně jako české nashle nebo slovenské „dovi“. Má to totiž stejný obsah.
   Pozdravů je bohatý výběr. Snad by se nemělo zapomínat, že máme čistě český pozdrav Nazdar, bohužel, mnohé děti jej již ani neznají. Závisí to na tom, kdo je vychovává. Avšak Ahoj není německý pozdrav, původně je doma na východním pobřeží Anglie.




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)