ELIŠKA KOPPOVÁ

Můra

Kmitání křídel
Nárazy na sklo

Za oknem pokoj
zalitý světlem
Procházejí tam
barevné siluety
Rozpité tváře

Můj dávný život
Kde byl ten pokoj?
S kým jenom?
S kým?

Vraťte mi paměť
Otevřte okno
a nechte tančit
tančit tančit
Dotknout se světla

Po stěně padá třepotavý stín
Světlo je žhavé
Pod zhaslou lampou
umíráš ve tmě
s popálenými křídly
Zapomeň


Bloudění

Hvězdy jsou tvoje oči
Slunce tvůj úsměv
Procházím bez kompasu
bludištěm tvého těla
a hledám místo
k životu

Tvůj dech je vítr
Moře jsou tvoje slzy
Nač tolik pláče?

Města jsou zárodky
hrozné nemoci
Řeky jak zanesené žíly starce
Deštné pralesy - vysychající ústa

Jdu po tvé popálené kůži
a hledám lék
na tvou bolest


Koloběh barev

Svítání - nazelenalá tvář
Zamete hvězdy
jak levné třpytky
Posnídá rudý pomeranč

Pukají zdi
perníkových chrámů snu
S očima dokořán
šijeme trikolóru
Všechno je jasné:
Obloha modrá
Krev vždycky červená

Únava kreslí
bílé mžitky

Polední siesta
s halucinací
brazilských karnevalů
Zelené pláty listů
Krůpěje očí
tropických žab
Ještě krok
a tiše vklouzneš do močálu

V hebké tmě
hledáme
na novou trikolóru
Poslepu stříháme
samet noci
Černá
plus černá
plus černá



ŠTĚPÁN BLAŽEK

Naši bratři v Americe

vyšlechtili bezdomovce:
mají vlnu jako ovce.
Milí bratři, udělejte pro ně více.

S bezdomovci další problém
by se vyřešil,
kdyby ve své vlně
měli chlorofyl.


Můj podnik, přátelé, se s vámi loučí,
musím jít o kus dál.
Co jste mi dali,
všechno jsem si vzal.

Teď skončily mi prázdniny.
Daňové.
Auf Wiedersehen! Good bye! Good bye!
Volové.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]