DANIEL STROŽ

Prozraď mi!

Prozraď mi, co trápí tvou duši.
"Doma mě furt tahaj za uši!"

A taky, čím mučí tě škola.
"Tou proměnou v člověka z vola!"

Řekni, čeho si nejvíc vážíš?
"Všeho, kde se s blbostí ztratíš!"

Co tě asi v životě čeká?
"No, bejt přece za politika!"




ALOIS TYBRYCH

Bohyně

Klaním se bohyním
dnes bezrukým bezhlavým
a zpívám
lazurově bílým laním
v amfiteátru
zpustlém tisíce let

Náš virtuální svět
nenávistnou zlobou se třese
v základech

Famagusta, 9/05



Rozloučení

Před obřadní síní
v městě kremačního ruchu
dáma stojí v černých lesklých šatech
Černé vlasy vír honí
Ztepilé nohy probleskují
na tenkých podpatcích vysokým rozparkem

Sbohem
Obřadník rakev zavírá
Dámě ztrnulým úsměvem
proklouzla slzička Pleskla na zem
Někteří vzlykají Plačtivé sbohem se dere ven
Paní na tenkých podpatcích udala směr
jdem smutek vnořit do vína



Rytmus dneška

Rytmus polonahých hýždí
dnes měří čas

Hýždě nahoru raz
dolů dva
certifikovaná časomíra
pro dýlera bezdomovce povaleče
pouliční holky obezírá
Vivat Malézia

V rytmu polonahých hýždí
mizí něha tlukot srdce
padají zohýbané zvonky z Lorety
Hýždě - ty se vlní
a jim v ústrety
Vyvolený Požehnaný Svět

Taneční hodiny příštích let
sešívaných zdrogovaných dětí Czech



Top

Hlava v oblacích
listí padá v parku na záhon
mráz v oknech aut i busů

Šlape přišlapuje
zcuckovaný kalhotový zvon
napuštěný špínou vajglů trusu

Slyším chvátám
Jo svlíkej Přilož do kamen
Zbohatnem Boss mi dal los





JAROSLAV POSPÍŠIL

Studený podzimní vítr

Ve větvích ladí se vítr
svist ostří ostřice
Chce se nám rychle říci
co po léta v létě zrálo

Dívky v červených sukních
nyní v střízlivé šedi
klásek po klásku něhy
sčítají
v prochladlých dlaních

a my
s větrem o závod
na prsty hvízdáme
z hloubi duše
ale ony choulí se úžeji
a nechtějí nic slyšet

Léta
jako by nebylo



Vyzvání k tanci

Třetí den
bubny
Třetí noc
bubnování
Dunivé perpetuum mobile
perplex
tančící o jedné noze
(vždyť i ptáci uletěli!)
dávno bez publika
Jenom bubny

Ach
tolik dní
tolik
bubnování

Kdypak se rozezní
Havlovy děti



Pro koho prapor

Měl bych se přátelit s podzimem
Jsme oba už v letech
a oba víme své
Ale já pořád jen o jaru
Ne pro to
co bylo
ale pro sny
jež tam zůstaly
Jsou smutné
jako zapomenuté hřbitovy

Je podzim Ze dvorků znějí okružní pily
Zkracovány stvoly růží
Osobní automobily s přívěsnými vozíky
se tam
převážejí jistě něco důležitého
a já v sobě otesávám strom Skelet Stožár
aby byl pevný a přímý
a vlajka na něm aby jasně vlála

Ptám se sám sebe k čemu je to dobré?
Koho by
dnes
zajímala signatura mojí duše?

Také okopávám!
Také
schoulen v podzimním dýmu
rozbíjím hrudky svých přání a vin
bázlivě hledě k jaru
zahlédneš-li můj prapor
oslovíš-li mne jménem

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]