ELIŠKA KOPPOVÁ
Můra
Kmitání křídel
Nárazy na sklo
Za oknem pokoj
zalitý světlem
Procházejí tam
barevné siluety
Rozpité tváře
Můj dávný život
Kde byl ten pokoj?
S kým jenom?
S kým?
Vraťte mi paměť
Otevřte okno
a nechte tančit
tančit tančit
Dotknout se světla
Po stěně padá třepotavý stín
Světlo je žhavé
Pod zhaslou lampou
umíráš ve tmě
s popálenými křídly
Zapomeň
Bloudění
Hvězdy jsou tvoje oči
Slunce tvůj úsměv
Procházím bez kompasu
bludištěm tvého těla
a hledám místo
k životu
Tvůj dech je vítr
Moře jsou tvoje slzy
Nač tolik pláče?
Města jsou zárodky
hrozné nemoci
Řeky jak zanesené žíly starce
Deštné pralesy - vysychající ústa
Jdu po tvé popálené kůži
a hledám lék
na tvou bolest
Koloběh barev
Svítání - nazelenalá tvář
Zamete hvězdy
jak levné třpytky
Posnídá rudý pomeranč
Pukají zdi
perníkových chrámů snu
S očima dokořán
šijeme trikolóru
Všechno je jasné:
Obloha modrá
Krev vždycky červená
Únava kreslí
bílé mžitky
Polední siesta
s halucinací
brazilských karnevalů
Zelené pláty listů
Krůpěje očí
tropických žab
Ještě krok
a tiše vklouzneš do močálu
V hebké tmě
hledáme
na novou trikolóru
Poslepu stříháme
samet noci
Černá
plus černá
plus černá
ŠTĚPÁN BLAŽEK
Naši bratři v Americe
vyšlechtili bezdomovce:
mají vlnu jako ovce.
Milí bratři, udělejte pro ně více.
S bezdomovci další problém
by se vyřešil,
kdyby ve své vlně
měli chlorofyl.
Můj podnik, přátelé, se s vámi loučí,
musím jít o kus dál.
Co jste mi dali,
všechno jsem si vzal.
Teď skončily mi prázdniny.
Daňové.
Auf Wiedersehen! Good bye! Good bye!
Volové.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)