PAULÍNA SABOLOVÁ
Staré ženy
Už je všechno drahé
Zdražila i ropa
Jen při jedné kávě dne
v kavárně Evropa
sedí revma a dna
A staré ženy
Sedí staré dámy
Kdysi žádoucí a krásné
i básně o nich
jako oči posmutněly
Nosy jim křiví brýle
a tváře a šíje
jsou srolované jako punčocha
a do ucha
s námahou
porcelánová ústa trousí
co bylo nedávno - jakoby včera
to se ani říci nedá
jaká je dnes bída
Dnes je též krásně
venku
(jen v srdci mráz)
ale sedí uvnitř -
v zastavárně je už v pořadí
třetí
zlatá jehlice do klobouku
a větřík věje
Dávnou slávu vzal by z hlavy
I tak se mezi lidmi praví
že nikdo nenosí na prstech
po dvou zlatých kroužcích
- znak smutné vdovy
a znak věrné družky
Takže
pozor milé dámy!
Prsteny se kradou
už rovnou s prsty
i kabelku v roztřeseném klíně
kde je odloženo na uhlí
nájemné
a na rakev
pokud smrt přijde
je třeba hlídat
Pravila jedna žena
že dvakrát otáčí si řemínek taštičky
kolem ramen!
A ta morálka!
Bože
ech
kam se podíváš samý hřích
Kde je ten čas
kde polibek letmý a nevinný
a kde den který obsypaly květiny!
Vzpomínka L'amour
stéká po unaveném víčku
Už není proč
Už není o čem
Teskní
Jako na rozcestí
otáčejí se za prvním kolotočem
Ze slovenštiny přeložila EVA FRANTINOVÁ
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)