Šestka českého rozhlasu je »rádio, které ví, co říká«. Měl by to tedy vědět i p. Ivan Fišera, host tohoto rozhlasu v poslední říjnový podvečer. Moderátorka během pořadu p. Fišeru titulovala různě, jednou jej označila za vládního superporadce pro lidské zdroje (které pak sám p. Fišera během pořadu výstižněji označil za »lidský kapitál«), pak zase jako ředitele odborného útvaru předsedy vlády Stanislava Grosse. Nejspíš půjde o totéž. Za lidské zdroje jsou asi považovány osoby docházející do zaměstnání coby zaměstnanci, v mnohem menší míře pak ti, co docházejí do zaměstnání jako zaměstnavatelé, už jen proto, že těch prvních bude samozřejmě mnohem víc než těch druhých. Ti budou zdroji pro někoho jiného. Těm prvním p. Fišera poskytoval necelou hodinu (pořad trval od čtvrt na sedm do sedmi) upřímné a vzácné rady, o těch druhých se asi právem domníval, že si poradí sami. Upozorňoval je, že ať se vyznají v čemkoliv, jedno umět musejí. Anglicky. Pochlubil se tím, že chystá »národní program angličtiny pro děti i pro dospělé«, takže ať si nikdo nemyslí, že jí ujde. O češtině a třeba o tom, že angličtinu se může dobře naučit jen ten, kdo zná dobře češtinu, nebo o její nezbytnosti pro uchování hodnot sice nemanažerských, o to však nezbytnějších, nepadlo jedno jediné slovo. Jelikož se o ní nezmínil p. Fišera a neměla ho k tomu ani jinak sympaticky pichlavá moderátorka, budou asi nejen oni dva, ale i celý úřad pro lidské zdroje a možná i celá vláda žít v přesvědčení, že používá-li někdo při řeči česká slova, pak umí česky jednou provždy a dostatečně. Dostatečně na to, aby se mohl pustit do angličtiny, protože o tu nám jde především. P. Fišera pak svou bujaře manažerskou vizi mateřštiny a vlasti potvrdil tím, že zájem mladých lidí o humanitní obory označil za »postpubertální romantismus« a neopomněl závěrem posluchače upozornit, že bez jejich redukce na vysokých školách se naše budoucnost neobejde. Jakákoliv škola je totiž příprava budoucích zaměstnanců na to, co po nich budou požadovat jejich budoucí zaměstnavatelé, přičemž se samozřejmě v duchu sice utajovaného, o to však důslednějšího korporativismu zájmy zaměstnavatelů stávají i zájmy zaměstnanců.
   Před časem ČT v jednom ze svých pořadů pochválila učitelku školky, kde se děti učí anglicky snad ještě než začnou mluvit česky. Dětičky na obrazovce chodily v kruhu, tvrdily anglicky, že mají sýr a vyděšeně se dívaly do kamery. Třeba totiž tušily, že se opravdu jednou domluví anglicky, nikdy se ale nebudou moci vcítit do české (a ani do anglické) poezie, protože přišly o mateřský jazyk, bez něhož se skutečná, plná znalost dalších jazyků neobejde. Jejich literaturou budou návody k použití vysavače, reklamní letáky a zápisy z manažerských porad.
   Představa české populace coby davu složeného z mnoha zaměstnanců a několika zaměstnavatelů s učebnicemi angličtiny v aktovce nebo v kabelce, jak se hrnou na denní i večerní kurzy angličtiny pro děti, rodiče i prarodiče, jistě potěší spásné »zahraniční investory«, dovolím si však stejně několik vážně míněných rad, doprovázených pochopitelně omluvou, že ze zaměstnaneckých plání se opovažujeme pozvednou zrak a hlas k manažerským olympům. Dětské školky a jesle by se přece mohly stát nejen »lidským zdrojem angličtiny«, ale i počátkem výroby a distribuce lidských zdrojů jako takových. Stačilo by děti hned od počátku a natrvalo rozdělit na zaměstnavatele a zaměstnance (podle klíče, který je nasnadě) a mít je k tomu, aby tyto vzájemné vztahy už jen dále rozvíjely a utvrzovaly. Samozřejmě v angličtině. Zabránilo by se tak mezi jiným tomu, aby se v dospělosti pouštěly do sociálních nepokojů. Sklony k humanitním oborům by byly korigovány názornými příklady honorářů českých spisovatelů a případná vzpurnost napomenutími a lehkými tresty. Budoucí zaměstnavatelé by mohli sami kontrolovat, zdali budoucí zaměstnanci zvládají to, co po nich oni sami budou jednou požadovat.
   A kdyby vám, pane Fišero, někdo navrhoval pořádání kurzů češtiny pro zahraniční investory, vyražte s ním dveře. Co kdyby se jim čeština zalíbila? Zakolísala by nejenom naše, ale možná i evropská ekonomika. A třeba byste pak musel pořádat pro lidské zdroje národní program češtiny. Samozřejmě na základě angličtiny. A možná byste si do nich pak mohl sám tu a tam zaskočit, co říkáte?



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)