DANIEL STROŽ
Prozraď mi!
Prozraď mi, co trápí tvou duši.
"Doma mě furt tahaj za uši!"
A taky, čím mučí tě škola.
"Tou proměnou v člověka z vola!"
Řekni, čeho si nejvíc vážíš?
"Všeho, kde se s blbostí ztratíš!"
Co tě asi v životě čeká?
"No, bejt přece za politika!"
ALOIS TYBRYCH
Bohyně
Klaním se bohyním
dnes bezrukým bezhlavým
a zpívám
lazurově bílým laním
v amfiteátru
zpustlém tisíce let
Náš virtuální svět
nenávistnou zlobou se třese
v základech
Famagusta, 9/05
Rozloučení
Před obřadní síní
v městě kremačního ruchu
dáma stojí v černých lesklých šatech
Černé vlasy vír honí
Ztepilé nohy probleskují
na tenkých podpatcích vysokým rozparkem
Sbohem
Obřadník rakev zavírá
Dámě ztrnulým úsměvem
proklouzla slzička Pleskla na zem
Někteří vzlykají Plačtivé sbohem se dere ven
Paní na tenkých podpatcích udala směr
jdem smutek vnořit do vína
Rytmus dneška
Rytmus polonahých hýždí
dnes měří čas
Hýždě nahoru raz
dolů dva
certifikovaná časomíra
pro dýlera bezdomovce povaleče
pouliční holky obezírá
Vivat Malézia
V rytmu polonahých hýždí
mizí něha tlukot srdce
padají zohýbané zvonky z Lorety
Hýždě - ty se vlní
a jim v ústrety
Vyvolený Požehnaný Svět
Taneční hodiny příštích let
sešívaných zdrogovaných dětí Czech
Top
Hlava v oblacích
listí padá v parku na záhon
mráz v oknech aut i busů
Šlape přišlapuje
zcuckovaný kalhotový zvon
napuštěný špínou vajglů trusu
Slyším chvátám
Jo svlíkej Přilož do kamen
Zbohatnem Boss mi dal los
JAROSLAV POSPÍŠIL
Studený podzimní vítr
Ve větvích ladí se vítr
svist ostří ostřice
Chce se nám rychle říci
co po léta v létě zrálo
Dívky v červených sukních
nyní v střízlivé šedi
klásek po klásku něhy
sčítají
v prochladlých dlaních
a my
s větrem o závod
na prsty hvízdáme
z hloubi duše
ale ony choulí se úžeji
a nechtějí nic slyšet
Léta
jako by nebylo
Vyzvání k tanci
Třetí den
bubny
Třetí noc
bubnování
Dunivé perpetuum mobile
perplex
tančící o jedné noze
(vždyť i ptáci uletěli!)
dávno bez publika
Jenom bubny
Ach
tolik dní
tolik
bubnování
Kdypak se rozezní
Havlovy děti
Pro koho prapor
Měl bych se přátelit s podzimem
Jsme oba už v letech
a oba víme své
Ale já pořád jen o jaru
Ne pro to
co bylo
ale pro sny
jež tam zůstaly
Jsou smutné
jako zapomenuté hřbitovy
Je podzim Ze dvorků znějí okružní pily
Zkracovány stvoly růží
Osobní automobily s přívěsnými vozíky
se tam
převážejí jistě něco důležitého
a já v sobě otesávám strom Skelet Stožár
aby byl pevný a přímý
a vlajka na něm aby jasně vlála
Ptám se sám sebe k čemu je to dobré?
Koho by
dnes
zajímala signatura mojí duše?
Také okopávám!
Také
schoulen v podzimním dýmu
rozbíjím hrudky svých přání a vin
bázlivě hledě k jaru
zahlédneš-li můj prapor
oslovíš-li mne jménem
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)