Zákonodárné činnosti našich senátorů by měla být věnována větší pozornost voličů než dosud, kdy hlavně neutuchající aktivity senátorů Mejstříka a Štětiny o přejmenování či zrušení některých státních svátků a významných dnů přivedly obyvatelstvo této země do letargie, ze které je nedokáže vytrhnout ani sugestivní hlas posledně jmenovaného senátora, který nyní vystupuje s takovými konspiračními teoriemi, že dokonce i někteří "renomovaní" novináři začínají projevovat obavy o jeho duševní zdraví.
Návrh senátorů uzákonit třetí odboj, aby mohl být jeho účastníkům přiznán statut válečného veterána je věcí, která by mohla potencionální voliče zaujmout a zviditelnit tak senátory před novými volbami do této kampeličky, sloužící ke slušnému zabezpečení stále potřebnějších politiků.
Zákon má rozlišovat mezi odbojem a odporem proti režimu, čímž by logicky měl rozlišovat mezi odbojáři a odporáři. Definovat odboj bude poměrně jednoduché, protože spáchání jakéhokoliv činu poškozovalo socialistickou společnost a předpokládalo ve většině aktivní účast pachatele. Omilostnit všechny vrahy, zloděje, vyzvědače, sabotéry, žháře, defraudanty, podvodníky a neplatiče alimentů lze poměrně jednoduše, jak to všem ukázal po první volbě prezidentem Václav Havel. Privilegované postavení neplatičů alimentů mezi novými odbojáři by mělo být zakotveno již v samotném zákoně, protože jejich trestná činnost měla vysokou společenskou nebezpečnost, neboť ve svém důsledku likvidovala rodinu, která byla základem socialistického státu.
O něco složitější však bude situace při definování odporu, pod který by bylo možné zahrnout různé formy činnosti, nedosahující však intenzity odboje. Zde by se dala např. ocenit trestná činnost zahrnutá do odboje, ale ve stadiu přípravy nebo pokusu, neboť takový pokus o znásilnění vyspělé příslušnice něžného pohlaví organizované v SSM je pádným důvodem pro udělení státního vyznamenání či umístění do domu válečných veteránů.
Podle spolutvůrce zákona právníka Jiřího Kauckého by odporem nemělo být např. poslouchání zahraničního rozhlasu v domácím prostředí. Jeho názor je třeba zavrhnout v samém zárodku, neboť ten, kdo intenzivně poslouchal vysílání rušených zahraničních vysílaček, se vystavoval nebezpečí poškození sluchu a ve svém důsledku náklady na jeho léčení nesl socialistický stát, který vzhledem k tomu, že nevyžadoval spoluúčast pacienta ani poplatky za návštěvu lékaře, utrpěl nepřímou ekonomickou újmu léčením posluchače, jenž by tudíž měl být za svůj odpor oceněn.
Mezi odporáře by měli být zařazeni např. lidé, kteří: aktivně, ale s odporem hlasovali na stranických schůzích stran sdružených v Národní frontě; nezúčastňovali se akcí "Z"; vstupovali do KSČ, aby jí mohli škodit zevnitř; simulanti, jimž byl invalidní důchod přiznaný za minulého režimu po roce 1989 odebrán; veřejně hrozili pěstí v nočních hodinách v parku východním směrem; kupovali od okupantů pohonné hmoty, konzervy a další potraviny, čímž podlamovali ekonomickou sílu SSSR; členové a kandidáti KSČ a SSM, kteří jsou ve funkcích poslanců a senátorů za ODS, lidovce, zelené, nezávislé a ČSSD, protože nejlépe dokázali, že jsou schopni všeho - třeba i odporu.
V žádném případě by se mezi odporáře neměli dostat ti, kdo na schůzích KSČ, SSM a Národní fronty pasivně spali, protože nemohli informovat demokratické instituce ve světě o tom, co se tam dělo, stejně jako individua, která v deliriu třásla kanálovou mříží a volala: "Za co soudruzi, za co?"
Ve výčtu činností, jež lze považovat za odpor vůči minulému režimu, by jistě bylo možno pokračovat, případné návrhy našich čtenářů doručíme Ústavu pro studia totalitních režimů, který bude vydávat osvědčení jím prověřeným, v odboji a odporu uznaným osobám.
Vzhledem k situaci, kdy podle Čestmíra Čejky z Konfederace politických vězňů posiluje vliv komunistů a ultralevice a je třeba udělat vše pro to, aby byl odboj uzákoněn a rostoucí vlivy paralyzovány, je potřebné kvůli rozvrácenému právnímu vědomí národa vypracovat zákon tak, aby podle něho mohli být oceňováni i příslušníci 4. odboje, který je již v plném proudu. Sem by bylo možno zařadit mafiánské klany ovládající jednotlivá místa v hlavním městě Praze a dalších statutárních městech, šílence a opilce za volanty motorových vozidel rozsévající smrt mezi účastníky silničního provozu, střelce a vrhače útočných nožů pořádajících veřejná vystoupení v ulicích, všechny účastníky velkého privatizačního třesku, ve kterém zmizelo 600 miliard. Ti všichni se podílejí na likvidaci současného pseudodemokratického režimu a bylo by škoda je po zásluze neocenit.
Autor: DOBROSLAV
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)