Asi nevíte, že když se básník Miroslav Florian narodil, vážil pět kilo, později snědl osm talířů rybí polévky, měl moc rád ryby, byl ale také milovníkem hub - nepohrdl smaženicí ani smaženými hlavičkami hub s bramborovou kaší, miloval švestkové a borůvkové koláče, jednou za dva měsíce si dal jelítko, častěji kuře, dietně upravené vepřové, pudinky, tvarohy sladké i slané, byl velkým milovníkem kávy, které pil kvanta při práci a rád občas zašel s hosty do čínské restaurace ve Vodičkově ulici, do indické restaurace, vietnamské, anebo do Berjozky na boršč - to všechno i přesto, že jeho kmenovou restaurací byla dietní restaurace U Bumbrlíčků. Po prodělané žloutence tam básník chodil na obědy a večeře.
O tom všem mi vyprávěla žena básníka, Ida Florianová. A nejen o kuchyni, kterou spolu okusili na zájezdě v Gagře, kuchyni, která byla samá petrželka, již domorodci jedli po každém jídle, a nejen o kuchyni v Moskvě, kde se Miroslav Florian potkal s Jevtušenkem, a nejen o dietním vaření, přírodních řízcích, zelenině, polském bigoši, který Ida vařila, ještě když pracovala v časopise Mateřídouška, plněných závitcích, jež měl básník moc rád, ovocných knedlících s jogurtem, čočce, česneku i cibuli, o receptech, kterým otvírala dveře básníkova cukrovka a o dalších, k nimž básník klíč neměl...
Vyprávěla mi o tom, jak se s básníkem prvně potkala:
"Nebylo mi ještě dvacet let, měla jsem přečtených hodně sbírek poezie (jednu báseň od Mirka - Žena v březnu - jsem si přišpendlila na rohož u své postele v Ženských domovech na Smíchově, kde jsem tenkrát bydlela). Právě jsem se chystala do tanečních pro dospělé, když zvonil telefon. Volala mi kamarádka Marie, že sedí v hotelu Jalta se dvěma básníky, kteří touží po větší společnosti. Byla jsem strašně zvědavá dívka a tak jsem tam šla. Sedla jsem si vedle Mirka; byl to večer, kdy jsme byli pohoštěni tím nejlepším jídlem i pitím. Druhý den mi Mirek volal... Kvůli Mirkovi jsem později začala chodit do vinohradských kursů vaření, pořádaných slavnými autorkami kuchařských knih Jozou Břízovou a Marynou Klimentovou."
Inu - láska prochází žaludkem a odtud míří do básní.
Miroslava Floriana jsem nikdy na vlastní oči neviděla - i když jsme možná ve stejný čas navštěvovali dietní restauraci U Bumbrlíčků (já v roce 1975 po operaci žlučníku a s prvními básněmi v kapse), znám ale některé jeho básně, které se týkají jídla. Třeba báseň o houbách: "Z lesů, v nichž dýmají snad ještě milíře, / přivezlas košík hub: navrchu dřepí bedly / čtoucí si bedlivě své bílé brevíře, / jež na ořízce nepatrně zhnědly, / pod nimi choulí se hříbky, houf holubinek, / ten zelenavý trus elfů a dobrých víl. / Mansarda mění se ve vyšňořený rynek, když na stole jsem kořist seřadil. / Pochodem vchod! Olbřímí ryzec bručí / jak dušný heligón. Líto je stařečka. / Já nenašel dnes nic... Jen vůni ještě prudší - / poslepu procházím tvá tajná místečka." Anebo báseň o švestkových knedlících: "Možná jste včera zhlédli v televizi / maratón jedlíků: / proboha, co v nich za hodinu zmizí / švestkových knedlíků! Ale já z uzlíku / jim nenabídnu těch pět skvělých švestek." Když už jsme u ovoce, je tu také báseň Stánek u nádraží: "Přezrálé višně žárlit musí trpce / na jahody, co svítí z košíčků. / Jahody, to jsou důvěřivá srdce, / dýha je opevní jen trošičku." Červení s jahodami soupeří v básni Zářijová nabídka jen meloun: "Astry a průzračné hrozny / a chumel kupujících. Kolik váží ten meloun / v boxerských rukavicích? / Nezdá se, že by svou kůži / dal dvakrát lacino. Uvnitř je ale bezbrannější / než mimino. To švestky pukají pýchou / že jdou tak na dračku / vosa si nad nimi bzučí / a nechce do sáčku." Švestky a jahody a meloun - tuzemské ovoce. Což potom barvy na trhu v Jerevanu a ještě v básni z cyklu Jerevanské sonety? "Jen vzácně potkáš tady zákaznice. / A muži s tváří naschvál nehybnou / z výstavních hroznů zrnko uždibnou, / hrábnou si do pražené kukuřice. / Rád chodíval sem Sarjan. Z klenotnice / vybíral broskve, churmy, rajčata / s líbezným kazem, nedochůdčata, / kterým se chtělo zpátky do vesnice." Také bych často chtěla z města do vesnice. Voní tam šašlik i kebabčata, cibule, česnek, zahrady... A najde se tu možná i Kavárna malířů: "Užasle sledoval jsem karavanu / sklenek a kebabů a šašliků, / vysedávaje v tomhle podniku / s malíři, co jsou pýchou Jerevanu." Prazvláštní kavárna - voní tu cibule i česnek! Miroslav Florian byl milovníkem obojího a obojímu nezůstal nic dlužen ani v poezii. Třeba v básni První česnek: "Loutnové klíče. Bojácné kde nic, tu nic. / Zelinář má však jenom pro někoho / tu sedmizávojovou svátost, / ty paličky s úměrně mastnou kšticí. / Hop hej! / Tentokrát mistra cibuláře chápu: / i když mu hrozí skřipec nebo pranýř, / česnekem vyznává své vzdušné sympatie, / jež nelze troubit na roh hojnosti. / Okej. / Povadlo poledne, rajčata zvolna těžknou, / okurky zmáhá banánová mdloba. / Přiharcuje-li déšť, z Šavla je oukropeček! Zatímco dámská něha chodí v mrkváčích / jak bej." A kam tak pospíchají mrkváče koncem března? "Jakživ jsem neměl zahrádku, / ale když jaro zažehlo své trysky, / namísto liter chtěl bych do řádků / vysázet boby, cibulky a řízky", píše básník, který se už ale těší na léto: "Letní den pozval nás na oběd / do restaurace přes ulici / a rozvířil jak ventilátor / sklopenou zralou slunečnici. / Krocan, jenž pobouřen tvou sukní / se rozčepýřil u vrátek, / na stole proměnil se v slánku, / uprostřed s chvostem párátek. / Prostírají nám na stříbře / tak jako při recepci v klubu, / a já jsem mongolský bůh lásky, / mám tisíc rukou, tisíc zubů!"
Plněné žampiony
60 g anglické slaniny, 1 malá cibule, sůl, pepř, hořčice, 1 lžíce zelené petržele, 60 g strouhaného sýra (také na posypání), 2 lžíce strouhanky, 1 žloutek, 250 g žampionů, 200 g rajčat.
Připravíme si jemnou náplň ze zapěněné cibule a ostatních přísad, všechno spojíme žloutkem. Oloupeme hlavičky omytých žampionů, můžeme je krátce povařit v osolené vodě. Potom kloboučky plníme, posypeme sýrem a asi 5 minut zapékáme. Nakonec na ně položíme kolečka pokrájených rajčat a okořeníme trochou pepře.
Podáváme s vařenými brambory nebo s hranolky.
Kuřecí závitky paní Idy
Kuřecí prsíčka lehce naklepeme, posolíme, poklademe anglickou slaninou, míchanými vejci s cibulkou nebo pažitkou a několika zrníčky zeleného pepře a zabalíme. Na másle zpěníme cibulku, vložíme do toho závitky a pečeme, často podléváme.
Přílohou mohou být brambory nebo rýže a zeleninový salát.
Kebabčata
300 g skopového masa, 150 g vepřového masa, sůl, pepř, 1 vejce, 1 žemle, 2 cibule, petrželová nať.
Mleté skopové a vepřové maso osolíme, opepříme, přidáme 1 nastrouhanou cibuli a drobně nasekanou petrželovou nať. Vmícháme 1 vejce a žemli rozmočenou ve vodě. Dobře promícháme a necháme 2 hodiny odpočinout. Potom vytvoříme podlouhlé šišky - asi 10 cm, a pečeme - nejlépe na rožni.
Podáváme s drobně nakrájenou cibulí a se salátem.
Kapr na víně
1 kg kapra, sklenka bílého vína, 3 lžíce oleje, 3 stroužky česneku, špetka pepře, sůl.
Kapra očistíme, uděláme příčně vedle sebe hluboké zářezy, osolíme, opepříme a vložíme do pekáče vymazaného olejem. Při pečení podléváme vínem, do kterého přidáme usekaný česnek.
Tvarohové švestkové knedlíky
250 g měkkého tvarohu, 1 vejce, sůl, 6 lžic hrubé mouky, 1 lžička krupice, šálek mléka, švestky.
Do tvarohu rozklepneme vejce, přidáme mouku, krupici, mléko a špetku soli. Zpracujeme těstíčko a v ruce jím obalíme švestky. Knedlíky vaříme 7 minut a hotové sypeme tvarohem, skořicovým cukrem, zdobíme šlehačkou.
Čokoládový krém Báseň s višněmi
1/4 kg čokolády, 100 g másla, oříšek másla na vymazání formy, 4 vajíčka, 2 lžíce moučkového cukru, 1/2 lžičky koňaku, 1/8 l ušlehané smetany, 1 lžička práškového cukru, několik kompotových višní.
Na mírném ohni rozpustíme rozlámanou čokoládu v trošce vody. Sejmeme z ohně, za stálého míchání přidáme nahřáté máslo, potom přidáme žloutky. Z bílků ušleháme tuhý sníh, lehce jej vmícháme ke směsi spolu s koňakem. Krém plníme do kompotových misek, dobře ho vychladíme a nakonec zdobíme šlehačkou a višněmi.
Skončíme Florianovým trojverším z pozůstalosti - o zmrzlině, kterou měl básník tak rád a kterou nesměl:
Tři kopečky zmrzliny
v červencovém parnu
svítí jako prázdniny...
Ukázka z knihy nakladatelství Futura Pod pokličkou s..., kterou si můžete ve Futuře koupit nebo objednat za 200 Kč
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)