Humoristický román Zdeňka Jirotky SATURNIN, který se v loňské čtenářské anketě o nejoblíbenější knihu soudobé čtenářské obce umístil na prvním místě, získal již předtím značnou popularitu ve stejnojmenné filmové podobě. Vřelé divácké přijetí má i letošní divadelní uvedení Saturnina na scéně pražského divadla ABC. Premiéra se konala v květnu a všechny vyprodané reprízy se setkávají s mimořádným ohlasem.
   Scénickou adaptaci vytvořili s hlubokým porozuměním pro Jirotkův osobitý text Martin Vačkář a Ondřej Havelka. Posledně jmenovaný je režisérem hry a jeho zásluhou je, že celé představení živě doprovází jím vytvořený čtrnáctičlenný swingový orchestr Melody Makers v čele s kytaristou Petrem Tichým. Populární české a zahraniční melodie a písňové texty 20. až 40. let minulého století jedinečně dokreslují atmosféru jednotlivých epizod Jirotkova románu, jsou vcelku úspěšně pěvecky provedeny hlavními hereckými představiteli a přispívají tak k spontánnímu ohlasu představení.
   Jeho zdar způsobuje jednota všech divadelních složek, znásobená souzněním jeviště a hlediště, které živě oceňuje jak suchý anglický humor románové předlohy, tak herecké kreace, které nejsou trháním kulis, nýbrž oddanou službou režijnímu záměru. Odpovídají výchozímu textu, provedenému dokonalou jevištní mluvou. K úspěchu přispívají svižně proměnlivá scéna (Martin Černý), adekvátní dobové kostýmy (Jaroslava Pecharová a Jana Jenčová), choreografická složka (Jana Hanušová s účastí Jiřího Bilbo Reidingera, který se podílel na přípravě clowniády) i hudební aranžmá (Petr Tichý).
   Na jevišti excelují herci. Ve stručné recenzi nelze uvést celé obsazení, i když všichni plní režijní záměr. Diváci podle reakce nejvíce oceňují Jiřího Hánu jako Saturnina, Vasila Fridricha v roli Leopolda, Zuzanu Norisovou coby Barboru (v alternaci s Lucií Pernetovou) a neodolatelnou tetu Kateřinu v podání Jitky Smutné. V roli dědečka alternují Lubomír Lipský a Jaroslav Vlach. Nelze opomenout ani mladého Jana Medunu, který v pohybově náročné roli Milouše prochází celým představením a udivuje především hereckou kreativitou.
   I vkusný program (Jiří Janků), který obvykle není recenzenty zmiňován, svou textovou i formální nápaditostí dotváří jednotný styl představení.
   Nejvyšší ocenění ovšem patří Ondřeji Havelkovi nejen jako režisérovi, ale především rozhodujícímu tvůrci celé koncepce představení, počínaje scenáristickým podílem a dále spoluprací na choreografii i dramaturgickým výběrem písní.
   Představení Saturnina v ABC je v dnešní hektické době, spjaté s častým uváděním tzv. cool dramatiky a řady domácích muzikálů nevalné úrovně, milým pohlazením. Plní nejen důležitou zábavnou funkci divadla, ale kultivuje diváka svou vytříbenou profesionalitou. I těch několik pih na kráse spočívajících v určité nevyrovnanosti některých pěveckých projevů s perfektně znějící kapelou nesnižuje vysokou hodnotu představení.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]