Knížku Miroslava Štěrby s názvem CESTA K CHRÁMU vyslalo letos na knihkupecké pulty vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí jako svou 221. publikaci. Je v pevné vazbě, má pouze 126 stránek a je vhodně doplněna fotografiemi, které se tak či onak týkají samotného textu.
   Knížka patří k těm vzpomínkovým a tak se nedivme, že hned první věta zní: Přijměte pozvání na cestu dlážděnou vzpomínkami. Samotný název si Štěrba vypůjčil z Abduladzeho slavného filmu Pokání a parafrázuje jím myšlenku, že cesta, která nevede k chrámu, nemá smysl.
   Vše, co nám autor v devětapadesáti krátkých kapitolách sděluje o sobě, o své rodině, o zemích, které navštívil, o lidech, jež na své životní pouti poznal - ať už splnili jeho očekávání, nebo ho zklamali, o ideálech, pro které bušilo jeho srdce a nakonec se bohužel nenaplnily, neustále prolínají zážitky ze srpna 1968 před a po obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy (v oné hektické době byl studentem Filozofické fakulty Univerzity Palackého).
   Štěrba své vzpomínky napsal podle skutečných událostí a tak, jak k němu přicházely, vyjadřuje se stručně a jasně, nelze mu nevěřit. Velice cenné pro dnešek jsou pasáže, které nám přibližují popřevratové časy po roce 1989, z nichž se dozvídáme, že ani samotné členství v ODS ho neuchránilo od toho, aby se pro své názory a činy stal nepohodlným.
   Neodpustím si, abych z knihy necitoval některé myšlenky, které svěřil v dopise svému ruskému příteli - novináři.
   "Místo jasného světla hvězd našeho mládí mají (dnešní mladí) nad sebou sv. trojici neviditelné ruky trhu, diktátorského managementu firem a zastupitelské demokracie partajních sekretariátů... Řada mých známých opustila řemeslo, aby se politickým zdvihadlem vyhoupla na úroveň novodobé šlechty. Dočkali se. Vždyť jejich předci ještě sloužili jako pohůnci cizácké vrchnosti. Opět tu máme žebráky a bezdomovce, opět začínají lidi umírat u bran nemocnic, kam nemají přístup. Náš inspirativní Zlín se stal synonymem pro korupci, politickou zbabělost a zradu. Cožpak se může člověk smířit s renesancí kapitalismu v jeho nynější podobě?"
   Co dodat? Knížku doporučuji. A ne pouze přečíst, ale i zamyslet se nad jejím obsahem.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]