Člen Unie českých spisovatelů František Uher (1936) z Havlíčkova Brodu knižně debutoval blokem básní ve sborníku Setkání už v roce 1976; vydalo ho nakladatelství Kruh v Hradci Králové. V témže roce mu zde vyšly detektivní povídky Žádná trať pro černé pasažéry, které "nastartovaly" jeho detektivkářskou autorskou cestu. Od těch časů mu vyšlo více než čtyřicet titulů, nehledě na jeho častou účast ve sbornících a hojnou publikaci v periodickém tisku. Z posledních knížek je nutné jmenovat dosud nejrozsáhlejší román Dlouhá nepřítomnost (Moba Brno 2003), román Mrtvý kupuje cigarety (Moba 2006) a výběr z aforismů s názvem Aforismy aneb definice poznání (Alfa-Omega 2006), za který obdržel literární cenu Daniela Strože. Není to jediné ocenění, kterého se plodnému autorovi v posledních letech dostalo. Jde například o dvě ceny Havrana za nejlepší detektivní povídku roku, Cenu Eduarda Fikera za nejlepší českou původní detektivku (všechny uděluje AIEP - česká sekce dobrodružné a detektivní literatury v Praze), cenu v soutěži O poklad byzantského kupce v Brně. Když neopominu evidentní čtenářský zájem o Uhrovy knihy, musím zákonitě konstatovat, že detektivkářská produkce autora patří k tomu nejlepšímu, co u nás v tomto žánru vychází.
   Letos Uher přišel se sbírkou detektivních povídek MRAZIVÉ HLUBINY, kterou vydalo nakladatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí. Jde o třicet povídek v rozsahu od pěti do jedenácti stránek. Nelze neocenit neotřelost a současně i lákavost názvů jednotlivých povídek, třeba Vliv počasí na trestnou činnost, Imaginární pošta, Oheň v zimní krajině atd. Povídky se nesoustřeďují pouze na nejfrekventovanější druhy trestné činnosti, ale zasahují snad do většiny oblastí lidské činnosti. Jde o vraždy z nejrůznějších pohnutek, padělání obrazů, vydírání, podvody všeho druhu (např. Dostaveníčko s cizincem, kde podvede podvodník podvodníka), paličství (Oheň v krajině), lupičství (třeba i v maskách Sněhurky a trpaslíků jako v povídce Město halí mlha), žárlivost (Slečna odvedle), únos omylem (Impuls), ale najdeme tu i povídku o bezútěšné situaci bezdomovců, která končí zločinem (Quido mlčí).
   Děj povídek je zasazen do nádherného prostředí Vysočiny, kde se autor narodil a kde žije, ale vše se pochopitelně mohlo stát kdekoliv. Po pachatelích pátrají sympatičtí inspektoři kriminálky Čemus, Just, Plevák a další; všichni jsou nám známí z Uhrových předchozích detektivních příběhů. Rozhodně nejde o žádné supermany, jsou to bezesporu dobří policisté, ale mají své chyby jako každý smrtelník.
   Uher je autor zkušený a dobře ví, že napsat krátkou povídku, která by nebyla pouze suchým popisem události či nějakým žánrovým obrázkem, je podstatně těžší než delší věc, kde se může rozepsat. Vytváří své příběhy s nadhledem a troufám si napsat i s jakýmsi porozuměním pro obě strany. Ne že by fandil pachatelům, ale dokáže se dobrat příčin, které je na šikmou plochu přivedly, a zjišťuje, že to vždycky nebývá pouze jejich touha po mamonu. Dokáže charakterizovat zúčastněné osoby i prostředí, v němž se příběh odehrává, aniž by popsal mnoho stránek; důležitá fakta často sděluje jen jakoby mimochodem, současně s rychlým posunem děje, čtenář je vnímá, aniž by byl rušen ve svém rostoucím zaujetí pro příběh a mnohdy teprve v samotném závěru zjistí, že dospěl k cíli stejně jako autor, že i on může ukázat na viníka a říci: Ten si to opravdu zasloužil! V několika povídkách (např. U žíznivého psa) je závěr příběhu mlhavý, můžeme mít pocit, že autor záměrně ponechává na čtenáři, aby si ho dokončil sám, ale když se zamyslíme hlouběji, uvědomíme si, že ne všechno lze vysvětlit, zvláště když aktéři příběhu už nežijí a navíc jde o značný posun v čase (stalo se to třeba před dvaceti lety!) a že takové situace prostě přináší život.
   Uhrovy povídky jsou postaveny převážně na dialogu a ten autor bezesporu ovládá, rozhodně čtenáře nenudí zbytečnými frázemi či jinými vycpávkami, chytře prokládá texty vtipnými narážkami a jemným humorem jemu vlastním. Povídky jsou tudíž čtivé a "chytnou" od první věty.
   Kniha Mrazivé hlubiny byla v minulých dnech představována na setkáních se čtenáři, která Východočeské středisko Obce spisovatelů v Pardubicích - skupina Orlicko - pořádala v sedmi městech našeho regionu v rámci III. literárně- dramatického maratónu 2007.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]