To jsem ráda, ani nevíte jak, že ta reforma důchodů, co se nám tak dlouho slibuje, už je tu. A jak se sluší na vládu, která raděj činí, než slibuje a vytrubuje, přichází ta reforma polehoučku potichoučku. Dobré zboží se přece chválí samo! První vlaštovička přiletěla, jak by ani nebyl podzim, a brzy přiletí další, když jedna jaro nedělá. Zaslzela jsem, ženská stará, neubránila jsem se dojetí, když jsem se dočetla, co všecko dostane náš pan prezident, když teď možná půjde konečně do důchodu. Pořád se říkalo, že na nějaké lepší důchody zatím není, a ono je! Dřív naši páni prezidenti nedostávali potom už nic, a teď tohle, důchod, ze kterého se už dá žít bez obav, že důchodce nepoplatí inkaso, a k tomu auto se šoférem a ochranka a možná i příspěvek na bydlení, když asi zas podraží. Tak se těším, že když už ne mně, starodůchodkyni, ale aspoň našim, až půjdou do penze, přidá vláda podobně. To se ví, každému zrovna asi ne auto, ani bez šoféra, ale takové kolo přijde jistě vhod. A ne zrovna desetitisíce příspěvku na bydlení, to není ani třeba, zatím, ale pár stovek bodne.
   A dojalo mě až k pláči, když jsem z veřejnoprávního rozhlasu uslyšela, že je to tak v pořádku, vždyť přece pan prezident i jako důchodce bude reprezentovat tuto zemi. No, je pravda, že obliba panu prezidentu hodně spadla a kdoví, jestli většina stojí o to, aby ji pan důchodce prezident reprezentoval, nareprezentoval se chudák už dost, a když na to reprezentování dostane koruny, nebude se šetřit, on už je takový. Ještě se nám zbytečně uštve. Ale líbí se mi, že ani novinářům, kteří při každé příležitosti myslí na peníze daňových poplatníků, nevadí nějaká ta koruna pro vysloužilého prezidenta navrch. To se už zřejmě blýská na lepší časy, a když důchodci dostanou přídavky na bydlení, na dráhu a na pohřeb, to je přece taky nezbytná reprezentace, nikdo proti tomu jistě v novinách a v rádiu a v televizi ani nepípne, daňové poplatníky ani slovíčkem nepřipomene, naopak, politici a média to krásně odůvodní a oslaví.
   Sláva, třikrát sláva takové důchodové reformě! A nedám na synovce Lubu, který se všelijak šklebil a povídal, jestli by nás nepřišlo na míň, kdyby nechali pana prezidenta doprezidentovat až do nejdelší smrti.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]