Historikovi Petru Maškovi to dobře vaří, soudě podle jeho knihy Z HISTORIE ZELENINY A ROZKOŠNÁ BOLEST (nakladatelství Rodiče, Praha 2005).
   Každá doba má sklon považovat samu sebe za vynálezce všeho dobrého, zatímco se většinou může oprávněně hlásit pouze k tomu zlému.
   Že je zelenina zdravá, dobře pochopil už první Člověk vztyčený, a možná už i ten, co se jen kolébal po čtyřech při zemi. Proto oceníme autorův výlet do praspolečnosti, jež vesele požívala vitamíny, aniž znala jejich jména.
   Mrkev, čekanka, česnek - to jsou nejen dobroty, ale každá z nich má svoji nezapsanou i zapsanou historii. Zejména renesanční kuchařky, ale i kuchařské recepisy "temného" středověku jsou zeleninou překvapivě hustě porostlé. A již tenkrát zelenina nejen chutnala, nýbrž také léčila.
   Abychom se však dostali k druhé polovině titulu - zelenina umí způsobit bolest, kterou v jisté intenzitě můžeme pociťovat coby rozkoš. A už jsme u feferonek, pepře, chilli, křenu, zázvoru, hořčice, cibule, kmínu...
   Autor důkladně prošel paměť nesčetných kuchařů i paměť svou, aby podal sebrání rad a poučení, jakož i předpisů na pokrmy výrazné - od pikantních po vpravdě pekelné. K tomu přidal nádavkem i jakési gastronomické povídky, takže si přijdou na své vařící nečtenáři i nevařící čtenáři.
   Lingvistu i pouhého sběratele jazykových kuriozit potěší už jen jména jídel, zejména omáček: Bílá síla, Adzuková muka s houbami, Nelítostné vraní oko v sýrové omáčce, Ryby v děsu, Slanina s břitvami, Pinto v drsné omáčce, Útrpné právo, Lstivá čočka, Trýzeň s vejcem, Černá ledvina v šedém rubáši, Rudočerné peklo s bílým andělem, Doutník ze silného tabáku, Opoziční smlouva, Krutolibý salát s majolkou, Goliáš v rudém...
   Mimochodem, Goliáš v rudém nepředstavuje lidovou Čínu, připravuje se z velkých bílých fazolí, cibule, sýra, soli, kečupu, feferonek a koriandru.
   Do recenze kuchařské knihy patří recept, vybírám proto již zmíněnou Slaninu s břitvami:
   Potřebujeme slaninu, plnotučnou hořčici a čerstvé feferonky.
   Silnější kus slaniny rozkrojíme podélně na dvě nebo, lze-li, tři vrstvy, které namažeme plnotučnou hořčicí a proložíme nakrájenými feferonkami.
   Slaninu opět poskládáme, spíchneme párátky nebo špejlemi a zabalíme do alobalu.
   Odložíme do lednice na několik dní. Pak krájíme ostrým nožem kolmo a podáváme s tmavým chlebem.
   "Než usednete k pochoutkám ze sýrů, vajec a zeleniny, pobavte se hrůzným pohledem do budoucnosti," doporučuje autor. Nezbývá než uposlechnout!




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)