Jak se žije českému spisovateli v Evropské unii?


   LECH PRZECZEK

   Stručně řečeno, spisovatelům u nás se žije po všech stránkách docela těžko. Rozhodně nemají (a nikdy ani neměli) "na růžích ustláno". Náš vstup do EU na tom naprosto nic nezměnil.
   Prestiž spisovatelské profese ve společnosti zůstává nízká. Navzdory tomu všemu se pár "krásných bláznů" (včetně mé maličkosti) této činnosti stále s nadšením věnuje a to je myslím dobře.




   LUBOŠ ZELENÝ

   Řekl bych docela slušně. Obzvláště když to porovnám se životem spisovatelů Grónska a Nigérie. Nemám rád velké teplo a zimu už teprve ne. Ovšem nevím jistě, jak to mají s možností publikovat. Jedni mohou určitě psát do sněhu a ti druzí do písku. My v Čechách pak většinou do šuplíku (pardon, do zásuvky). Budu-li hovořit za sebe, pak díky předdůchodové pracovní mánii pendluji (pardon, přejíždím) od Úpy k potůčku nazvanému Spréva, omývajícímu hranice naší krásné vlasti. Ale i to je dobré, poznal jsem řadu fajn (pardon, příjemných) lidí.
   No a k tomu životu? Porovnám-li ho se životem spisovatelů v EU? Tak nevím, s nimi se dnes asi potkávají docela jiní básníci.




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)