Ani za šest měsíců se naši politici nezmohli na sestavení poněkud solidnější vlády. Nějak jim to nevychází, i když by zajisté všichni moc a moc chtěli. Již potvrzenou realitou ale zůstává, že ministrům s příchodem nového roku 2007 vzrostou platy přibližně o výši průměrného důchodu. Divná matematika, že? Vždyť před Vánoci 2004 si poslanci dokonce omylem přisoudili zvýšení svých výplat a za celé údobí dvou let tuhle chybičku nestihli napravit navzdory tomu, že o nápravě občas mluvili. Řeč se mluví, vínko popíjí a levná strava v parlamentě pojídá. Pokání se nedostavilo. A Mesiáš, který by za půl roku sestavil vládu, se nedostavil rovněž.
   V závěru listopadu s poslední nedělí začalo čtyřtýdenní přípravné období před vánočními svátky, ke kterému v některých církvích patří pokání a očekávání příchodu Mesiáše. Bohužel jen toho biblického. Tuším, že pokání politiků neproběhne. Celé čtyřtýdenní období se nazývá advent a končí svatvečerem. Pověra tvrdívala, že tomu, kdo se o svatvečeru postí, se dárky pod stromeček sotva vejdou. A že se nepodařilo sestavit vládní tým do týdne? Není na vině skutečnost, že všichni ministři, exministři, i ti chvilkoví, pobírali odstupné a mzdy? Neměli vlastně zůstat bez gáží? Třeba by pak vznikla vláda do týdne a mohla si neprodleně jít pro požehnání na Hrad...
   Občan tuhle vládní přetahovanou a sestavovanou přestal vnímat a čas pokání, spíše objevování antidepresiv proti dění okolo sebe nacházel v jistotách, na které si výše zmínění politici možná vzpomenou zase až v čase májového rozpuku přírody. Pod horu Říp (459 m) přijedou automobily cizích značek, pasažéři si sundají saka, někteří z nich až během výstupu na kopec. Dojde také k uvolnění uzlů na kravatách... Může se rovněž přihodit, že některý vzdělanec cestou prokleje knížete Soběslava, jehož vojsko 12. února 1126 u Chlumce na severu Čech dalo na frak německým vojákům a jejich císaři Lotharovi III. Na oslavu vítězství a hlavně pro budoucnost dal pak Soběslav na starobylém Řípu na místě dřevěné kapličky vystavět vznešenou rotundu. Ta tedy stojí na vrcholu Řípu a hejtmanovi v Ústí nad Labem kupodivu zase vadí, že ji ukrývá lesní porost, a tak touží vrcholek Řípu odlesnit. Naštěstí se zatím neuvažuje o jejím umístění na kuřecí nožku... Spousta kopců přísluší do učebnic přírodopisu, ale většina z nich tvoří rovněž naši historii, a proto se domnívám, že by pan hejtman měl spíše myslet na to, aby pod chemickou záclonou bylo víc vidět město Ústí nad Labem. Komíny se sice řezat nedají, ale handrkování o chemičku někomu peníze přece jen přinese. Jiné tahanice zase peníze za hranice odnesly. Navíc přírodovědci nejsou vůbec nadšeni skutečností, že zvláště na východní straně Říp už dnes trpí nedostatkem vláhy, takže další mýcení stromů není žádoucí.
   V začátku adventu a mizejícího listí přišel jsem od nádraží v Roudnici nad Labem na Říp polknout svou antidepresivní pilulku. Málo platné, případná vládní limuzína na úpatí Řípu ve mně vždy vyvolává stejný pocit jako objev vařené brambory v čokoládové polevě. Čas očekávání a pokory na vrcholku Řípu, kde jsem byl jediným poutníkem, mě přivedl k místu vylomení kamene do základů Národního divadla, což se událo 10. května 1868, kdy se ještě nosilo vlastenectví a Říp se už dávno stal posvátnou horou národa. Tenkrát se tu také manifestovalo a přišlo sem až dvacet tisíc nespokojenců s nově nařízeným daňovým odvodem do Vídně. Později, v roce 1926, u příležitosti 800. výročí Soběslavova vítězství u Chlumce se také uskutečnila velká národní pouť na Říp. Kníže Soběslav porazil sice německé vojsko na severu Čech, ale uchránil české knížectví, a proto rotunda vznikla na místě pro národ posvátném. Odehrály se zde i poutě stotisícové, zvláště ta v dubnu 1939.
   Svého osobního Mesiáše mnozí z nás vyhlížejí všelijak. Někdo uvítá, když mu bankovní automat vychrlí požadovaný obnos, další se vidí na ministerském postu, jiný žije očekáváním dědictví po Viktoru Kupónovém anebo přidělení domečku po jakémsi bahamském výletníkovi. I když se lavíruje se zahrnutím Turecka mezi země Evropy, turecké hospodářství nám není věcí neznámou.
   Vrcholek Řípu poskytl nezištně obyvateli hlavního města, jako už mnohokráte předtím, možnost zauvažovat si zde o našem již vymizelém národním uvědomění, které nám pomáhalo v časech největšího národního útisku a zavilých germanizačních snah. Jak trapně a uboze na těchto místech vyznívají politické a vládní tahanice. Nakonec přece jen jednoho člověka na Řípu potkávám a dávám se s ním do řeči u chaty pod rotundou. Starší muž zde shraboval listí. Po mozkové mrtvici zde pobývá již několik let. Lékaři si stav jeho tělesné schránky najednou začali moc pochvalovat. Dlouhodobý pobyt na kopci plném čediče mu začal velice prospívat. Magnetitová zrnka v čediči však zase matou střelky v kompasech a to zřejmě bývá příčinou, že naši vladaři se tu nepozdrží a trefí sem jen příležitostně. Třeba jen když se mají konat volby.
   Za časů učence, historika, bojovníka za český jazyk a kněze Bohuslava Balbína (1621-1688) vrcholek Řípu překypoval ptactvem zpěvným i dravým. O zdejší čižbě Balbín často psával. Na kopci sídlilo hodně orlů a také sokolů s namodralým peřím na nohou; byli považováni za nejkrásnější v Evropě vůbec. Nad rotundou i nad mojí hlavou je roztažen modrý nebeský baldachýn, zatímco v Praze mě očekává kdejaká zeď a zastávka dosud olepená barevnými volebními papíry. Na úklid se u nás nikdy nespěchá. Myslí se jen na lepší příští.
   Antidepresivní pilulka čedičového kopce zapůsobila. Osobní spasitel přišel. Alespoň týden nechci spatřit naše nečeské tiskoviny. Přesto jsem na nějaké obrazovce uviděl mladíka zvěstujícího veřejnosti své nadšení nad tím, jak díky svobodě navštívil již sedmdesát zemí. Upřímně mu přeji, aby se jejich počet ještě zdvojnásobil. Vždyť je to v souladu se stařičkým přáním učitele národů J. A. Komenského. Také ovšem platí, jak se nechal slyšet náš první prezident T. G. Masaryk: Světovými nejsme tehdy, když běháme po světě, ale když jsme v sobě zpracovali, co nám svět dává.
   Vlak z Roudnice nad Labem dorazil do Prahy na čas. Dobu očekávání příchodu Mesiáše mi ve městě zvěstovala světla hypermarketů...

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]