Když před dávným časem vzniklo hanlivé oslovení lumpenproletariát, nikdo netušil, že i ono bude mít svůj evoluční vývoj, že podlehne zákonům "potvůrky" dialektiky. Někteří proletáři, kteří se nestačili spojit pod prapory všech zemí v dobách přeukrutné totality, to dokázali až v demokratické anarchiádě. A aby ono hanlivé oslovení vylepšili, stali se "podnikateli." Jen to hanlivé lumpen ostýchavě vynechali.
Volal jsem Václava, aby mi po ukončení topné sezóny přišel udělat revizi a též vyčistil kamna. Půjčil si ode mne smetáček a pustil se do vysoce odborné činnosti. Vymetl trochu prachu a prohlásil, že je vše v pořádku. Dvacet minut náročné odborné práce ho vysílilo natolik, že si dal panáka a spěchal za dalším ziskem. Na pozdrav mile vyštěknul naučenou formulku třistapade. Mlčel jsem, jen jsem zauvažoval, co až přijde stáří a nemoci? Kolik bude chtít chirurg? Ale co bych neudělal pro teplo domova.
Těšil jsem se na jistotu příští zimy. Když nastala, sepnul jsem spínač, blahodárné plaménky poslušně naskočily, avšak pouze na dva dny.
"Mám reklamaci," volal jsem Václavovi. Neměl čas, poslal kolegu. Ten za deset minut hlásil: "Kdy jste ty kamna naposledy čistil?" Řekl jsem, že nedávno a že je čistil Václav, jeho parťák. Chvíli bylo ticho, pak následoval přejatý pozdrav - třistapade. Až na můj naléhavý dotaz mi sdělil, že nebyly vyčištěné kontakty u zapalovacích svíček. Zaplatil jsem opět. Václavovi jsem tu zkušenost oznámil, ten však dělal, že o otázkách šestiměsíční zákonem stanovené záruky nikdy neslyšel.
Po několika dnech kamna opět vypověděla službu. Opakovaně jsem volal - "Mám reklamaci." Přišli oba. Po chvíli zjistili, že se porouchala armatura Honeywell. Václav ji však neměl, tvrdil, že ji musí objednat u výrobce. Po hodině volal ze svého pracoviště a tvrdil, že výrobce ji též nemá. Vyzvedl jsem si u něho objednávku a telefonní číslo. Výrobce měl mít dle Václava náhradní díl nejdříve v pátek. A to bylo podělí, teplota se blížila k nule. Závazně ověřená cena, kterou mi Václav předem sdělil, měla činit včetně jejich práce tři tisíce korun.
Vydržel jsem až do středy. To mne již nachlazená manželka prosila, ať s tím něco udělám. Zavolal jsem "předčasně" výrobci. Ten byl překvapený a měl jsem si ihned přijet. Nepřipouštěl, že by takový díl mohli postrádat. Z čeho by kompletovali nové výrobky? O Václavovi a jeho nepochopitelné lži jsem raději pomlčel. Jel jsem autem. "Pouhých" 140 km. Rád, protože syn Václava, odborník v jiné profesi, mi nedávno účtoval za ujetí jednoho tisíce metrů sedmdesát pět korun. Má radost se zdvojnásobila, když jsem za náhradní díl zaplatil "pouhých" tisíc osm set korun. Po celou cestu jsem přemýšlel, co na práci těch dvou má stát zbývajících tisíc dvě stě korun.
V deset jsem byl doma. Volám ihned Václavovi. Nemá čas. Odkázal mě opět na svého kolegu. Ten slíbil, že odpoledne přijde. Mrzl jsem u prodlouženého odpoledne až do dvaceti hodin. Volám mu tedy na mobil. Na druhé straně jsem poznal teplo moravské hospůdky. Telefon mi odložil, snad proto, že bylo obtížné cokoli vysvětlovat.
"Stydím se." Zradil jsem totiž vzájemnou důvěru a dlouholeté přátelství. Zavolal jsem úplně cizímu člověku. Přijel z města vzdáleného patnáct kilometrů. Byl velmi zručný, věděl kam sáhnout, za půl hodiny práci ukončil, řekl si o dvě stě třicet korun včetně cestovného a já jsem mu slíbil věrnost. A bylo teplo. Díky Člověku s velkým Č.
Téhož dne, ve čtrnáct hodin, přijeli oba "mnou zrazení" reprezentanti nového proletariátu. Nebyl jsem doma. Volali manželce, že se mnou byli domluveni a že dnes už opět nebudou mít čas. Byla to opět lež. Marně pátrám po jejím smyslu. Pátrám též po smyslu toho, proč se Václav již po několikáté uchází o fakturu za díl, který jsem já hotově zaplatil. Že by si potřeboval upravit náklady? Opět lež, tentokráte státní.
Spoustu věcí již nechápu. Ani tu evoluční přeměnu lumpenproletariátu na lumpenpodnikatele. Asi stárnu a přestávám se hodit do dnešní doby. Dochází mi, že Václav je mladší jen o několik málo roků. Ono to přece jen bude v charakteru každého z nás. To mne uklidnilo a opět dobře spávám. Hlavně že mám teplo doma.
Autor: Jaroslav Váňa
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |